Jen se chtěl zalíbit mocným. Kosovo a srbský Mnichov. Čtvrtek byl třetím výročím dne, kdy se Kosovo odtrhlo od Srbska jako Republika Kosovo.

ParlamentníListy.cz se dotazovaly českých politiků, zda s tříletým odstupem považují jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti a její uznání českou vládou za pozitivní krok.

Diplomatické uznání Kosova rozdělilo českou politickou scénu mnohdy napříč politickým spektrem. Patrně nejhlasitějším odpůrcem kosovského odtržení byl a je český prezident Václav Klaus, který se nedávno nechal slyšet, že ačkoli ČR Kosovo diplomaticky uznává, dokud on bude prezidentem, českého velvyslance v Kosovu jmenovat nebude.

Mnichov a Chamberlain Topolánek

„Takovéto rozhodnutí o hranicích státu může mít velmi bezprecedentní důsledky, může to mít domino efekt, jak se říká. Některé jiné části jiných států mohou najednou přijít na to, že jim to tak úplně nevoní v tom větším státu, ve kterém se dodneška nacházejí. A ty hlasy slyšíme. A jestli Srbové nám dneska říkají: zejména Vy Češi byste to měli chápat, to je další Mnichovská dohoda, prostě o nás bez nás, apod... Tenhle příměr bych (sice) nepoužil, opatrně zacházím s takovýmito velkými gesty a velkými slovy z historie. Ale vím, že tento hlas zní, oni to tak mohou cítit," uvedl například Klaus.

Prezidentův vicekancléř Petr Hájek je ještě o něco tvrdší. „Je to tragické výročí mnichovanského rozměru. Včetně uznání tohoto „aktu" tehdejší Topolánkovou vládou. Chamberlain si alespoň mohl myslet, že podpisem Mnichovského diktátu přinesl Británii mír. Topolánek si myslel, že to jemu osobně prospěje v očích Washingtonu, Berlína a Paříže. Oba dva se mýlili. Stejně jako měl Mnichov nakonec tragické důsledky pro celou Evropu a nakonec celý svět, má, ale teprve ještě bude mít nemenší následky také kosovské dobrodružství mezinárodních sociálních inženýrů," uvedl pro ParlamentníListy.cz Hájek.

Snad se rozpadne EU

U Topolánka šlo podle Hájka jen o primitivní mocenský hédonismus a o pocit slasti z iluze moci, kterou si chtěl užívat a zatáhl do toho celou Českou republiku. Ostatní kosovští „Mnichované", především zástupci euro-amerických velmocí si ale ruce podle něho neumyjí.

„Ale to nám vlastně může být jedno, protože to, nač zadělali, se v nedaleké budoucnosti bude týkat nás všech. A nebude to nic hezkého. Srbové si nikdy nedají Kosovo vzít, jako my nechceme dát Sudety. Pauza, která nyní nastala jako důsledek obrovského vnějšího tlaku, je jen ticho před bouří. A přece ho nakonec ztratí. Jako my ztratíme Sudety. Anebo ne. Ale to jen v případě, že se EU včas rozpadne," dodal Hájek.

Schwarzenebrg nás podrazil

Výrazným odpůrcem samostatnosti Kosova je také sociální demokracie. Současný místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD si postěžoval, že tehdejší ministr zahraničí Topolánkovy vlády Karel Schwarzenberg slíbil, že než o případném uznání Kosova rozhodne na vládě, tak se celá otázka projedná v Zahraničním výboru sněmovny. To však nakonec neučinil a postavil sněmovnu i zahraniční výbor před hotovou věc.

„Rozhodně to nebylo šťastné řešení. Ministr Schwarzenberg tehdy slíbil zahraničnímu výboru, že to s námi projedná, nakonec tak ale neučinil a my jsme se až z médií dozvěděli, že to vláda schválila. Pochybnosti neměla jenom opozice, ale i ministři a poslanci z koaličních stran. Potvrdilo se, že Kosovo nebylo na nezávislost připraveno, věc byla uspěchaná. Stát není ekonomicky soběstačný a má problémy s organizovaným zločinem. Situace je zde ještě více problematická než pře třemi lety," řekl ParlamentímListům.cz Zaorálek.

Kníže si nepamatuje

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který patřil společně s Alexandrem Vondrou z ODS k největším zastáncům nezávislého Kosova, pro ParlamentíListy.cz řekl, že vyhlášení nezávislosti bylo jediné možné řešení. Dodal, že budování demokratického právního státu bude nějakou dobu trvat.

„Co se týče zahraničního výboru, tak si totiž nepamatuji. K tomu se nemohu vyjádřit. Nicméně platí, že o uznání cizího státu rozhoduje vláda, nikoli parlament," dodal ministr. Alexandr Vondra na dotaz, jak po třech letech hodnotí kosovskou nezávislost, nereagoval.

Obchod s lidskými orgány není to pravé ořechové

Místopředsedkyně zahraničního výboru a místopředsedkyně Věcí veřejných Lenka Andrýsová se domnívá, že věc není černobílá. „Osobně se domnívám, že by respekt vůči lokální vládě zvýšilo konečné vyšetření kauz, například těch v souvislosti s obchodováním s lidskými orgány, do kterého jsou údajně zapojeny i kosovské mocenské elity. Osobně bych při uznání Kosova byla zdrženlivější," dodala Andrýsová.

Proti kosovské nezávislosti silně vystupovala i KSČM. Podle místopředsedkyně zahraničního výboru sněmovny Kateřiny Konečné se ČR tímto špatným krokem přihlásila k porušování mezinárodního práva tím, že se rozhodla nerespektovat hranice srbského suverénního státu.

Sněmovna byla proti uznání

„Navíc to vláda udělala v rozporu s názorem s usnesením Poslanecké sněmovny, čímž absolutně nerespektovala princip parlamentní demokracie. Dne se ukazuje, že rozhodnutí bylo špatné a Kosovo ani po miliardových injekcích svých spojenců a s pomocí různých mírových sil není schopno jakékoli samostatnosti," dodala Konečná.

V tehdejší vládě proti uznání protestovali i lidovci. Svůj pohled nezměnili. „Byl jsem a jsem dál proti. Dělit stát dle etnických hranic jsme zažili po Mnichovu. Zajímavá otázka pro Topku. Kalousek byl proti, Schwarzenberg Kosovo uznal," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Stejný názor jako on má i senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.

Štětina rozhodnutí hájí

Senátor Jaromír Štětina z TOP 09 kosovskou nezávislost hájí. „Uznání Kosova byl pozitivní krok . Znamenalo stabilizaci situace na Balkáně. Po té, co Srbsko provádělo etnické čistky, nebylo zbytí," míní Štětina.

„Odtržení Kosova od Srbska se stalo v důsledku neblahých událostí devadesátých let nezvratným faktem. Dle prastaré mariášnické zásady ´v započatém bludu je třeba pokračovat až do trpkého konce´je mezinárodní uznání Kosova logické. Z čehož logicky vyplývá i můj názor na postoj ČR," uvedl poslanec Topky Daniel Korte.

Klausovci tvrdě proti

Uznání nezávislosti Kosova vyvolalo i odpor u ODS, jejíž ministři však pro jeho nezávislost hlasovali. „Nepochopitelný postup české diplomacie byl motivován aktivismem EU legitimizovat převratové kroky menšiny s diskutabilními separatistickými tendencemi a u mnohých dokonce velmi spornou minulostí," reagoval europoslanec Ivo Strejček. Jeho kolega Hynek Fajmon považoval i považuje uznání Kosova za jednu z největších chyb české zahraniční politiky.

Jako naprostou chybu označuje uznání i senátor Tomáš Jirsa a považuje je za selhání české vlády. Poslanec Jan Vidím rozhodnutí české vlády respektuje, ale nesouhlasí s ním, ani s ním nesouhlasil.

Vodrážka pro odtržení

Jiný postoj ale zastává předseda Zahraničního výboru David Vodrážka. „Jsem si vědom mnoha problémů, které vyhlášení nezávislosti přineslo, nicméně v daný okamžik nemělo mezinárodní společenství a ani ČR jinou možnost než Kosovo uznat a podpořit jeho samostatnost. I s odstupem tří let nelze tuto politiku jakkoli revidovat. Pouze pomoci Kosovu na cestě k politické stabilitě a ekonomickému rozvoji," míní Vodrážka.

Místopředseda výboru David Šeich uvedl, že byl k nezávislosti Kosova velmi opatrný, neboť to je precedent i pro další separatisty. Má pochybnosti, zdali je stát životaschopný a zdali zde není v politice vliv organizovaného zločinu.

Mezi odpůrci nezávislosti Kosova se často odtržení této části Srbska přirovnává k Mnichovské dohodě. Bývá též často připomínáno, že v době mnichovské krize v roce 1938 bylo připraveno zhruba 60 tisíc srbských dobrovolníků bojovat za nezávislost Československa proti Hitlerovi.

http://www.euportal.cz/Articles/7264-hajek-o-topolankovi-je-to-chamberlain-jen-se-chtel-zalibit-mocnym-kosovo-a-srbsky-mnichov.aspx