Člověk tráví čím dál víc času s médii. Namísto toho, abychom si sedli na lavičku, dívali se na hvězdnou oblohu a povídali si s manželkou nebo dětmi o krásách, strastech a podivuhodnostech života, pustíme si televizi, čteme noviny nebo sedíme přilepeni u internetu. Je to jednodušší. Jen přijímáme, nemusíme vysílat.

A mediální kouzelníci to vědí. A umějí náš drahocenný čas ukrást a zneužít. Dodají trošku zábavy, špetku dráždivého koření erotického či kuchařského, ale především hromadu stále dokola opakovaného balastu reklam, afér ze života prý důležitých osob, nesmyslných politických diskusí a přestřelek.
A my jim to baštíme. V hospodách, tramvajích, práci i na ulici se nebavíme o rodině, o svých zážitcích, ale přetřásáme informace médií. Braňme se! Přece nás všechny nedostanou. Nemohou ze všech udělat na celý svět naštvané bambuly, smějící se kdejaké hlouposti, plačící nad osudem seriálových hrdinů, vzteklé nad jednáním vrchnosti a kupující kdejaký reklamovaný šmejd.
Místo novin si kupme v antikvariátě knihu, místo tisícíhodvěstěpadesátéhošestého dílu seriálu si pusťme starý film z DVD, na který pořád nemáme čas, místo brouzdání na netu, brouzdejme jarními hvozdy. A večer si zapalme svíčku, otevřeme lahvinku červeného, nakrájejme kousek sýra a povídejme si, co jsme za ten den zažili a na co se těšíme zítra.

http://wolprecht.blog.idnes.cz/c/185948/Branme-se-mediim.html