Petr Paulczyňski: homepage

Co všechno jste nevěděli o kalhotkách své ženy

Moje žena má ocas. Cožpak postavu, tu má pěknou. Když projde kolem mého gauče ve spodním prádle, spolehlivě mě to přiměje zvednout oči od křížovky.
Jen ten ocas mi ruší výhled. Má ho přišitý vzadu na kalhotkách. Takový ten cancour, co na něj výrobci píší informace, které pokládají za životně důležité.

Pro ně. Víc údajů - méně prostoru pro reklamace.

Ty cedulky na ošacení bývaly docela nepatrné. Na nich jen pár obrázků. Přeškrtnutá žehlička a tak. V poslední době rostou a rostou. Piktogramy už zřejmě nestačí. Lísteček na kalhotkách mé ženy je dlouhý třináct centimetrů.

Co to je za poselství, že zabere třináct centimetrů textu? Ovšem, hlavně složení. Globální trh velí napsat to tam v jazycích všech zemí, kam se prádlo ze Srí Lanky vyváží. Takže se dočítám, že v kalhotkách je poliammide, polyamid, polyamide, poliamida, polyamide, poliamid, polyamidio, poliamid, poliamid, polyamid, poliamid, polyamid. A pozor, z dvanácti procent také elastan, elastan, elastane, elastano, elastano, élastan, elastan, elasztán, elastan, elastan, elastane, elastan.

Zajímavé. Ale asi by mi to v jedné verzi stačilo. Zvlášť, když stejně nevím, co ta slova znamenají. Něco jako silon?

Pozoruhodné je, že informace, o jaké zboží se vlastně jedná, je tam jen v jediném jazyce. V ruštině. Trusý ženskíje - dámské kalhotky. Že by to byla na Rusi taková novinka? Pokud je tomu tak, pak o významu nápisu na lístečku není sporu. Bylo by trapné, kdyby se třeba Ilja Muromec zmýlil a oblékl si kalhotky, o kterých by pak vyšlo najevo, že jsou holčičí. Ostatní bohatýři by se mu hihňali.

Připusťme, že i znalost přesného složení látky je pro někoho důležitá. Lze si představit, jak na sebe nějaká žena oblékne nové kalhotky, naskáčou jí ošklivé vředy, padne na zem v křečích, z úst jí vytéká pěna a lidé v bílých pláštích křičí: „Ztrácíme ji! Ztrácíme ji!“ Až musí přijít doktor House: „Už jste udělali testy na polyamid, polyamide a polyamido? Ne? Tak je udělejte. Tohle je přece evidentní akutní polyamidální anafylaxie, vy pitomci.“ Ano. Toto je skutečně možné.

Avšak - není to moc pravděpodobné. Alergičky odnesou kontakt s kalhotkami-zabijákem spíše svěděním. A beztak vědí, že se mají umělotině vyhýbat.

Říkáte si - cancour se dá přece ustřihnout. Myslíte? Zkuste si to. Zbytek lístečku vás pak škrábe vmístě, kde to prostě nemůžete ignorovat. Je ostrý a tuhý. Vyrobený z něčeho mezi papírem a tkaninou...z čeho vlastně? Neměla by na cedulce být ještě jedna cedulka s informacemi o cedulce?

Ale ony ty kalhotky jsou na tom s velikostí lístečku ještě dobře. Plyšový los Söt Barnslig ho má větší, než je sám (více na www.idnes.cz/cedulky).

A můj polštář Gosa Vädd má úplnou plachtu. V jedenatřiceti jazycích je tam napsáno, kolik váží. 560 gramů, kdyby vás to zajímalo.
Nezajímá? Tak to jsme na tom stejně.

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=083&r=nazorya&idc=1563301


zpět | tisk | poslat odkaz
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 5479x, známka: 2.7
Kategorie: Společnost
online: 16
návštěv:

Locations of visitors to this page blog.idnes.cz
odkazy
Václav Klaus
eStat.cz
Město Brno
Moderní Brno
   ODS
   ODS Brno
   
   
   
   
odjinud aktuálně

TOPlist