Já s tím začal už coby robě školou povinné. Sbíral jsem a shromažďoval známky, nálepky z krabiček od sirek, obaly od čokolád a rodokapsy. Až budu starý či bude někdy nejhůř, tak to všechno prodám a budu se mít, říkal jsem si.
Časem jsem měl v plánu přejít na na starožitnosti, zlato a nemovitosti, protože jsem věděl, že to jsou komodity, které mohou člověka nejsnáze zajistit. Ovšem doba takové shánčivosti nepřála a tak jsem se rozhodl pro jinou investici. I když se může zdát na první pohled zcela prodělečná, tou investicí jsou děti. Snažil jsem se je vychovat tak, aby nemyslely jen na sebe a dát jim co možná nejsolidnější vzdělání.
A vyplatilo se. Dnes bych si mohl svým dětem kdykoliv říci o jakýkoliv obnos, o jakoukoliv pomoc, abych eventuálně nemusel prodat svou sbírku známek z dětství.
Je to sice běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem, ale pořád se mi to jeví jako optimálnější ukládání oběživa, než do nějakých pofidérních fondů, které nabízejí nedůvěryhodní politikové...
http://wolprecht.blog.idnes.cz/c/191835/Setrit-na-duchod-se-vyplati.html