Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji z vlaku. Vepředu vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku,
Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji z vlaku. Vepředu vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku,
procházím nádražní halou, kterou hlídá poloslepý policista, podpírán dvěma hluchými kolegy, vycházím ven a jdu na tramvaj, řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit - má ztrátu paměti!
Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu, jakmile se podaří dostat kuchaře z komatu, objednávám si pivo, které číšník kvůli třesu rukou vylije dřív, než dojde k mému stolu, nevadí, jsem optimista, chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky!
Jdu domů, tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let: "tati, nemohl bys nám najít nějakou práci?"
Ne, děti moje, na to jste ještě příliš mladé, odložím obě protézy, pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin Kalouska, který se k naší radosti v plné síle a zdraví dožívá sto dvaceti let!