Žijeme ve státě, kdy odborovému bossovi nestojí za to vzít telefon ministerskému předsedovi a kde prezident republiky odvolá oslavu svých sedmdesátin, protože se obává o bezpečnost svých hostů.

Podpora vládě se odhaduje na deset procent a její osud závisí na tom, co zase napadne nějakého pana Bártu, o kterém málo kdo z nás před dvěma lety slyšel.

A zase, ten Bárta by se nikdy nedostal tak blízko ke kormidlu, kdyby nebylo tak zásadního zklamání a lidé nevložili naděje do mediálního pitvory podporovaného penězi roznášenými v igelitovém pytlíku. Váda zvýšila daně a snaží se ujistit obyvatelstvo, že zajištěné stáří bude opřeno o bedra správců jakýchsi fondů, jimž lidé více méně dobrovolně svěří peníze. Ale pozor, tento povzdech se zdaleka netýká jen současné vládní sestavy. Pořád mějme na paměti, že ono halasné antagonistické klání je tu jenom hra na oko. V Praze se obě strany dělí o pašalíky zcela otevřeně a v takzvané vysoké politice (to je ale ironický název) se podporují skrytě. Kdyby jedněm i druhým opravdu šlo o prosperitu země, musel by například být už dávno schválen zákon o státní službě. Tedy zákon, který profesionalizuje státní aparát a omezuje vysávání státních peněz do kapes partají a jim spřízněných parazitů. Odhaduje se, že ze 600 investovaných miliard se takto ztratí 100 miliard, hovoří se i o 120 miliardách, to pak by bylo plných dvacet procent. Žádná mafie, žádná Cosa Nostra toho tolik nenakrade jako tento Moloch. Odpovědnost mají oba, jak vláda, tak takzvaná opozice. No a ta bude zákon o státní službě bojkotovat, jak jen to půjde
No a ta stávka? I ta je jen symptom společenského rozkladu. Smysl nemá žádný, protože nemůže dosáhnout vytčeného cíle, tedy odvolání „reforem“ a odstoupení vlády. Vláda hru na reformu neodvolá a neodstoupí. Proč tedy ta stávka je? Protože pan Sobotka chce přesvědčit své stoupence, že je tvrdý a nesmlouvavý a neváhá vypustit Krakena.

Jsme gubernie
Na pozadí toho všeho se v tichosti odtroubila i ta možnost, že u nás bude společné středisko včasné výstrahy. Hlavní důvod: Rusové ho tady nechtěli mít a jejich přímí i nepřímí pomahači to prosadili. Ve dvacátém století jsme pod přímou vojenskou okupací strávili sedmadvacet let, tedy víc než čtvrtinu století. Ani to nás nepoučilo. No a po dvaceti letech komunisté hřímají v parlamentu o placených vrazích v nájmu imperialistů.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/jak-to-s-nami-je-01s-/p_cirkus.asp?c=A110615_205627_p_cirkus_nef