K čemu bylo V Otázkách V.M. publikum?
Nedokážu si vysvětlit, proč Česká televize tolik lpí na starém, naprosto neosvědčeném modelu tak zvaných „dotazů z publika.“
Znovu to předvedla dnes, kdy opět z nepochopitelných důvodů dvojici hlavních hostů – premiéra Nečase a šéfa ČSSD Sobotku – posadila na barové židle v megalomanském prostoru studia zcela jiného designu než v Otázkách V. Moravce bývá obvykle zvykem. Jakoby snad každou chvíli měl z obou stran přikvačit balet z někdejšího Ein Kessel Buntes. To by se aspoň dalo na co dívat v tak velkém prostoru, kde ještě bylo publikum spíš jen tušit. Snad ani netleskalo, nejen živě, natož z playbecku.
Zato jsem zaznamenal pouze jediný dotaz z řad diváků – možná jsem přeslechl ještě další, když jsem si během dvou hodin odskočil, avšak padnul a vypadal přesně tak, jak jinak to ani být nemohlo. Zřejmě na přesný povel kohosi, podle scénáře, se zvedla mladá žena s dokonale formulovanou a profesionálně položenou otázkou na premiéra. Působilo to prapodivně, zbytečně, naaranžovaně, protože to zřejmě takové bylo.
Proč se snažit o formální ozvláštnění předstíráním zájmu publika, když charakter pořadu spočívá v souboji protagonistů a přesně cílených otázek moderátora, kdy diváci ve studiu nebýt jen kulisou, byli by přítěží?
OVM nejsou tiskovkou pro nesmělé novináře, ale ani tribunou otázek a odpovědí politiků před oprsklými studenty. Zbytečnost.






