Právník Petr Kužvart ve svých textech připravuje státní převrat. Chce svrhnout vládu a prezidenta, rozehnat Parlament, konat veřejné soudy.

Třeba jste to jméno ještě neslyšeli. Autor se s ním poprvé setkal roku 2001, když v jednom týdeníku zadal rozhovor s ním. Tehdy se Petr Kužvart, bratr někdejšího sociálně demokratického ministra životního prostředí Miloše vyprofiloval jako zásadový obhájce zájmů „malých“ lidí, ohrožovaných plány velkých společností. Vzpomínám si například na problematiku těžby zlata. Jeho vůle bránit se zvůli působila před deseti lety docela sympaticky a potřebně. Uplynulo desetiletí a ze zeleného právníka se stal revoluční teoretik, který ve svých textech přímo nabádá k protiústavnosti. Který rozepisuje metody boje, který má vést svržením demokracie. Po levicovém intelektuálovi veřejný prostor ze své kloaky vyvrhnul další vzorový příklad toho, o čem anglický historik hovoří jako o nepříteli společnosti. Muže, jemuž se ekologické běsnění stalo odrazovým můstkem, ze kterého se odráží k návodům, jak přivést sociálně deprivované jedince, neschopné nalézt uplatnění ve světě, který od člověka čeká samostatnost, kritičnost a schopnost bojovat za svou individualitu, do jednotného šiku. A kroutit krky.

„Naše problémy s asociálním Nečasovým kabinetem je třeba vidět v celkovém kontextu,“ píše Kužvart a stanovuje linii: Musíme se propojit navzájem, protože protivník je také globálně propojen.“ A máme to tady. Internacionální proletariát proti internacionálnímu imperialistickému kapitálu. Jinými slovy Kužvart opakuje všechny bojové poučky Kominterny, NKVD a dalších bohulibých nedělních kroužků ručních prací.

A v souvislosti s kabaretní stávkou českých dopraváků ukazuje, jak na to v praxi.

„Ajznboňáci se ukázali jako spolehlivá záloha nižších společenských tříd… přecházel jsem koleje zrovna ve chvíli, kdy nějaký mladík-řidič šel ručně přehodit výhybku. Tak mu povídám: máš být ve vozovně!“

Ano, tak to má být. Vybraní, ideologicky vyškolení dohližitelé budou procházet ulicemi a říkat lidem, kde mají být, jak se mají chovat, co si mají myslet. Jestliže chcete vědět, co znamená obrat „zelené gestapo,“ pak právě toto.

„S takovými týpky je nutno počítat a zbavit je možnosti škodit,“ píše právník Petr Kužvart.

„Je třeba vyhledat potenciální zdroje odlišného chování a izolovat je,“ radil jiný právník. Jmenoval se Wilhelm Frick a byl v letech 1933 – 1943 německým ministrem vnitra. V Norimberku dostal provaz. Kužvart nedostane ani pár facek.

„Další je problém veřejných protistávkových akcí. Kdo ta individua navedl? Kdo komu zaplatil?,“ pokračuje Petr Kužvart. Soudím, že také tato individua a ty, kterým za mrzký peníz slouží vyjadřováním svých občanských postojů bude také potřeba izolovat, případně jim zabavit (znárodnit) majetek. Nikdo nebude rušit, když lid bere moc do svých rukou.

Na jiném místě už Kužvart přímo plánuje převrat: „Lid je jediným zdrojem moci ve státě… pokud povstane, může rozehnat parlament, může svrhnout vládu,může dokonce vyhnat brblající modré mužátko z Pražského hradu.“  Není to náhodou výzva k politickému násilí, tedy k něčemu, co základní zákon této země, Ústava, jednoznačně zapovídá a vylučuje ze společnosti demokratického mechanismu?

Až Kužvart a jeho pokrokové masy zvítězí, víme, co nás čeká:

„Je nyní již nutno trvat na těchto společných požadavcích a společných cílech lidu: zastavení reforem, odchod vlády, odchod Klause z Hradu, pohnání zločinců, korupčníků, zlodějů a podvodníků z oficiálních a podnikatelsko – cizopasných kruhů před veřejný a nestranný soud, potrestání těch, kdo ve veřejnoprávních médiích lžou a zkreslují pravdu o české společenské a politické situaci těchto měsíců, týdnů a dní.“

BIS má za úkol sledovat tendence, které ohrožují základní bezpečnost státu. Pokud je mi známo, zabývá se v současnosti tanečními kreacemi mládenců, kteří tančí při písních, v nichž se objevují neonacistické jinotaje 14 a88. Skutečné nebezpečí je ale zcela otevřené.

http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3597-tento-muz-vam-zakrouti-krkem.aspx