Celé dva měsíce se budu muset obejít bez svého oblíbeného Václava Moravce, přesto jsem dala v nedělní poledne přednost romantice s Harrisonem Fordem na Nova Cinema. Na OVM jsem přepnula na okamžik po skončení filmu, jen  abych se ujistila, že Moravec opravdu nezahálí.

Jeho žoviální laškovaní s ministrem zdravotnictví mě ujistilo, že mými koncesionářskými poplatky, na rozdíl od zdravotní daně, se rozhodně neplýtvá.  Moravec byl na místě, Česká televize pilně vysílala na všech čtyřech kanálech. Že kvantita nenahrazuje kvalitu? To říká kdo?

Okurková sezóna novinářů začala a příslib na tučné titulky jim naše koaliční vláda zhatila hned v počátcích prázdnin tím, že se domluvila na dalším pokračování vlády. Rozpad se tedy prozatím nekoná.  Snad se médiím do svých headline podaří něco málo vytěžit při schvalování zákona, který má Českou televizi připravit o příjmy z reklamy, ale rozhodně nečekám nic převratného. Spíše se budou celé léto zabývat analýzami prvního roku vládnutí a pomalu budou veřejnost připravovat na podzimní rošády odborářů, kteří hrozí, že tentokrát už vládě skutečně zakroutí krkem.
 
Já odjíždím a dělám si hlavu pouze s tím, aby se muž pravidelně stravoval a zaléval (pouze)kytičky. Frustraci z politiky, kterou se nám snaží média naordinovat, rozhodně trpět nehodlám, a to přesto, že ne se vším jsem spokojena, hodnotím-li roční působení Nečasova kabinetu. Krátké shrnutí mých poznatků a pocitů je možné vyjádřit slovy čtenáře Gregoryho: „Vláda nepracuje ani zdaleka tak dobře, jak by bylo potřeba a jak jsem po jejím vzniku tiše doufal. Navržené "reformní kroky" - abych použil vládní terminologii - jsou polovičaté, nedůsledné, neúplné.“

Není tomu tak dlouho, kdy jsem na Virtually publikovala článek V. Baráka České a řecké hospodaření se neliší, který zcela věrně odráží mé obavy.  Když vidím, kde všude se plýtvá penězi daňových poplatníků, domnívám se, že šetrné hospodaření by mělo vypadat skutečně jinak, než nám naše vláda předvádí.  Na druhé straně si kladu otázku, zda jsou mé laické obavy opodstatněné.  Proč na poplach nebijí ekonomové? Nebude to tím, že si lépe než ekonomický laik uvědomují, že reformy jak je požaduje Vilém Barák, by podvázaly ekonomiku a hospodářský růst natolik, že by způsobily více škod než užitku?  V zemi, kde největším zaměstnavatelem je stát, pravděpodobně ano. Už dnes se tržby drobných živnostníků v důsledku úspor a menší koupěschopnosti obyvatelstva propadly téměř o polovinu.
 
Ale jak říkám, jsem jenom ekonomický laik a ve svém podnikání se řídím především zdravým selským rozumem, na který ostatně Barákův článek apeluje. Obavám se totiž, že hůře teprve bude. Už proto, že se opět začínají ozývat hlasy, že zdroje jsou a dluhy státu jsou jenom imaginární. Hlasy, kterým člověk tak rád naslouchá.
 
Každopádně však, nyní mě čeká modré moře, španělské sluníčko, spousta knížek a moje rozchechtaná děvčata. Přemýšlení nad nepříjemnými věcmi odkládám na druhou polovinu září. To ale neznamená, že se odmlčím úplně. Mé články jen budou doplněné o poznatky ze slunné Ibizy.

http://virtually.cz/journal/?q=node/3685