Blahopřejný dopis prezidenta republiky Milanovi Uhde

       dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k Vašemu významnému životnímu jubileu, k sedmdesátým pátým narozeninám. Na prvním místě přeji to nejcennější, tedy zdraví, elán, vnitřní pohodu a chuť psát.

       Není snad ani nutné připomínat rozsáhlé literární a dramatické dílo, které jste do československé, respektive české kultury přinesl. Není ani důvod k nějakému zásadnímu bilancování, protože vím, že jste jako autor stále velmi aktivní.

       Co však v této chvíli připomenout chci, jsou Vaše občanské a politické postoje – jak před rokem 1989, tak v uplynulém dvacetiletí. I proto, že jsme v polistopadové době měli příležitost spolupracovat v nejvyšších politických patrech. Cením si toho zvláště proto, že patříte k nevelké skupince intelektuálů, kteří svým ideovým vybavením a životními zkušenostmi nemířili politicky doleva. A to v naší kulturní obci nikdy nebyl lehký úděl.

       Vím, že se i po odchodu z aktivní politiky pokoušíte veřejné záležitosti ovlivňovat – nyní například v Televizní radě. Tento Váš „občanský neklid“ je mi blízký, dobře mu rozumím a věřím, že budete úspěšný a nemilosrdně svůj i v této oblasti.

       Dovolte, abych Vám ještě jednou pogratuloval a popřál vše dobré a pocit uspokojení ve veřejném i soukromém životě.

       Václav Klaus

http://www.klaus.cz/clanky/2884