Breivikův atentát. Tvrdá nátura seveřanů, když přetáhnete šrouby

Mé hodnocení, tedy že část viny za ten čin mají i norští politici, jejich podpora multikulturalismu a současný vývoj v Evropě pod taktovkou unifikace a společných politik k přistěhovalcům a islámu, odsoudila řada rádoby humanistů a pravdoláskařů. Nabízím Vám dnes pohled člověka, který tam, na rozdíl od mé maličkosti i diskusních humanistů, prožil kus života…

„Oni, na rozdíl od nás, nenadávají, ani na to nemají slovní zásobu. Jsou prostě „společensky slušní“, ale když se vyjádří soukromě, ta jejich dvě, tři sprostá slova zarachotí tak, že je musíte brát vážně. Jejich „socialismus“ má trochu jiné podhoubí než náš. Jejich společnost byla vždy jednoúrovňová, dělila se de facto na svobodné jedince a krále. Stále jsou silní individualisté. Obstarat si živobytí bylo ve stávajících přírodních podmínkách tvrdé. Až na posledních 200 let většinou kořistili. Zlom nastal v nastupujícím blahobytu už koncem 50.let, kdy se jim začalo takřka přes noc žít jako nikdy předtím. Vydělali na válce, ale zároveň si vytvořili mesiášské prototypy typu Palmeho (pozn.: Olof Palme na wiki - jeho ideovým protipólem byli lidé jako Reagan nebo Thatcherová). Tím chci říci, že skrze něj i tam zafungovala vzpoura generace jako jinde v Evropě, ale s důsledky pro v zásadě jednoduchou společnost, která myšlenkově vězela hluboko v minulosti, zhoubnými. Můj názor je, že Palmeho jako prototypu a protagonisty rovnostářství, bezbřehosti, salónního socialismu, sociálního inženýrství a mezinárodního mesiášství se zbavili v hodině 12té. Sami. Nešlo o jeho politický názor, ale jako mnoho jedinců podobného zaměření nechtěl rozeznat, že sovětská velmoc nebyla totéž co americká velmoc. Nekriticky napadal americkou zahraniční politiku, zúčastnil se společně se severovietnamským velvyslancem demonstrace proti americké vojenské angažovanosti ve Vietnamu, jako první západní státník navštívil Kubu a potřásal si ruku s Castrem, bezvýhradně politicky i finančně podporoval palestinskou OOP Jásira Arafata a podobná hnutí, urovnával kdejaký spor ve světě, zatímco se u švédského pobřeží proháněly sovětské ponorky (WIKI U-137) a švédskou společnost infiltrovali „užiteční idioti“ v podobě Sověty podporovaných „mírových“ a jiných hnutích za odzbrojení apod. Kdosi prostě usoudil, že společnost je existenčně ohrožená a konal. Byl to, stejně jako teď v Norsku, rovněž chladný kalkul.

Norové do toho spadli o 25 let později, bohužel tragičtěji nejen v počtech obětí, ale i v tom, že je společnost už natolik sevřená „korektním“ chováním, že se nenašel nikdo, kdo by dal signál k obdobnému aktu jako tehdy ve Švédsku. Ale proč chodit tak daleko: nepřítel je vždy stejný, chce zničit protivníka. Dnes to nazýváme směsicí jmen, včera to byla nacistická ideologie v Německu, nedávno komunistická diktatura a málokdo to včas rozeznal. Ani u nás se nenašel nikdo, kdo by kopl do zadku Beneše a bojoval, byť s vědomím možné prohry a obětí. Obětím jsme se nakonec stejně nevyhnuli a výsledkem je nezměrná morální devastace. Malou ukázkou jsou diskuse na blozích, velkou chování politiků a společenská frustrace...“

Výše uvedená slova mi napsal pan Otto Černý. Je mu 62 let a odseděl si 5 let na Mírově za rozvracení republiky, když v roce 1968 zapálil sovětský tank. V roce 1977 podepsal Chartu a roku 1979 emigroval do Švédska. Nikoli dobrovolně, ale pod hrozbou dalšího trestu, tentokrát v délce 10 let. Tam pak společně s dalšími dělal Časopis pro Čechy a Slováky ve Skandinávii. Ten chlap nemá nastudovánu současnou teorii sociologie, politologie nebo novodobého evropanství. Vše si prožil na vlastní kůži a podělil se o to, za což mu tímto děkuji. Nyní žije opět v České republice a podle svých slov je „dost zděšený“ tím, co se tu děje. Vidím to stejně a shodnu se s ním i v názoru, že lidem chybí víra. Trocha toho svatého nadšení pro věc, víra v jedinečnost naší evropské civilizace, která má v základu víru křesťanskou a je postavena na základě slušnosti jednoho k druhému. Ta, která z evropské civilizace mizí, zatímco je konkrétnost nahrazována relativizmem, různorodost unifikací, přirozenost vývoje sociálním inženýrstvím, národní identita multikulturalismem a holá pravda politickou korektností.

Ano, Breivik je vrah a dozajista o něm a jeho obětech bude ještě hodně v budoucnu napsáno. Jenže jak někdo trefně poznamenal, nelze vyloučit, že i vrah může mít někdy pravdu...

PS: Pan Otto Černý uvažuje, že by si založil vlastní blog. Myslím, že by měl.

http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/203640/Breivikuv-atentat-Tvrda-natura-severanu-kdyz-pretahnete-srouby.html