Vystupňované obviňování většinové společnosti z homofobie je ve skutečnosti agresí jedné menšiny proti celku. Navíc, není to jednolitý postoj celé menšiny, ale jenom manýra její excentrické, bojovně naladěné části.

Domnívám se, že "homofobie" je umělý účelový pojem. Je to konstrukce vytvořená jako prostředek k napadání a zneklidňování společnosti. Jinak řečeno k zasévání rozbroje. Dnes se dokonce z médií nesou výkřiky o "homofobním občanském zákoníku", což ukazuje, že dané slovo se používá i k politickému a legislativnímu nátlaku. Absurdita používání podobných složených tvarů vyjde najevo ve chvíli, kdy jim nastavíte zrcadlo a vytvoříte kontrastní protějšek - "normalfobie", či "normofobie". A pokud bychom zauvažovali nad tím, že "normofobie" může být provázena agresivními projevy (zejména slovní agresí a nátlakovými akcemi za vydatné podpory médií), měli bychom také připustit, že společnost má právo se proti takové agresi přiměřeně bránit. Minimálně je třeba se ohradit. Kdo je ten, co si osobuje právo soudit společnost a spílat jí do "homofobní" a "intolerantní"?

S trochou nadsázky bych řekl, že "normofobie" by se měla vážně zkoumat jako fenomén ohrožující základy společnosti. Už několik desítek let se v kinech objevují filmy s obrácenou optikou. Subjektem (hrdinou) příběhu je zločinec. Zpočátku to ještě byl šarmantní gauner "sympaťák", či fikaná partička lumpů, později však stále více zloduch, či nájemný vrah. Vrcholí to opravdovými zrůdami se vším všudy, až po takového Dextera. Nechci tuto produkci nadměrně kritizovat, často ji vnímáme jako dobrou zábavu a relaxaci. Mnohé filmy mají silnou míru umělecké stylizace a působivou atmosféru. (třeba Ghost Dog, atd.).
Poukazuji na tendenci - jednoznačně pozitivní hrdinové jsou prakticky zakázáni. Vše normální, klidné a spořádané je prohlašováno za zpozdilost, kterou je třeba navždy smést (nejlépe pochody lásky a tolerance). Naopak, odchylkám od normy se věnuje až neuvěřitelná péče, jsou nadřazovány nad normu a nabízeny jako východisko ke "krásnému novému světu bez zábran".

Proto, milí GLBT aktivisté, schůzujte, kongresujte, pořádejte průvody, máte na to právo jako každý jiný. Ale nic víc a nic míň než ostatní. Vaše odlišnost vám neskýtá žádné výsady, jste občané jako všichni. Mluvíte o tom, že chcete rovnost, ale sami ji porušujete. Nadřazujete se nad své spoluobčany, obviňujete je plošně z intolerance a sebe přitom kladete za vzor snášenlivosti... Není na tom vašem chování náhodou něco v nepořádku?

Všem klidným a umírněným lidem, kteří zastávají rozmanité (různě menšinové či většinové) názory a životní hodnoty, přitom žijí diskrétním, spořádaným životem a nedělají si z něj klacek na společnost, se velice omlouvám. Tento článek opravdu není namířen proti nim. Naopak, věřím, že je ohajobou tolerance a oprávněného životního prostoru pro všechny. Zakončím paradoxně: Ano, pestrobarevná většinová společnost je odlišná od homosexuálů - proto je namístě tuto její odlišnost ctít a podporovat, ne ji napadat a znevažovat.
 
http://trizuljak.blog.idnes.cz/c/205132/Osedantni-normofobie.html