Tuhle geniální větu řekl v neděli večer herec Kratina v „Soukromých pastích“. Jak jen je nadčasová, zvláště ve světle událostí, které se v těchto dnech odehrávají na severu naší vlasti…

Když se bouří svoloč, je to zlé. Jenže ještě více zlé to je, když se bouří „normální“ lidé, plátci daní, lidé, kteří nikdy neměli na triku nic, s čím by se dostali do kolize se zákonem. Lidé, od kterých se chce, aby drželi hubu a krok, platili, rodili, platili, vychovávali, platili, pracovali, platili, volili, platili…

Snad nemusím vysvětlovat, že slovo –„platili“ jsem tolikrát v minulé větě opravdu nenapsal omylem…

Někdy si říkám, jestli opravdu situace, za kterou mohou všechny polistopadové vlády, politikům nestojí za řešení. Mám na mysli situaci, kolem romské menšiny, díky které tady máme miliony naštvaných na straně jedné, a menšinu, která evidentně žije na úkor té naštvané většiny, na straně druhé.

Většině z nás záleží na tom, co bude zítra. Počítáme s možností problémů, do kterých se můžeme, a třeba ne vlastní vinou, dostat. Z těchto důvodů se snažíme chovat tu více, tu méně zodpovědně . Myslíme na dobro našich dětí, které posíláme do škol, na jejichž vzdělání jsme ochotní obětovat hodně z domácího rozpočtu, i ze svého osobního pohodlí. Víme, cítíme, že děti jsou naše budoucnost, to ony budou pokračovat v tom, co tady začalo, když člověk slezl ze stromu.

V romské menšině (čest výjimkám, kterých je však mezi Romy jako pověstného šafránu…) ale tahle pravidla neplatí. Stále se mluví o integraci Romů do většinové společnosti – co si budeme nalhávat, oni prostě jsou JINÍ.

Ne barvou kůže, nebo tím, odkud přišli do naší dnešní společné země jejich předci, ale tím, jak se ve většině chovají, jak žijí, jaké hodnoty uznávají, respektive neuznávají. Kdyby nebyli jiní, nebylo by dnes problémů ve Šluknovském výběžku – a nejen tam…

Nic proti „jinakosti“, takový element zpestřuje prostředí, ale myslím si, že nejsou zpestřením našich životů důvody, proč se scházejí obyčejní (omlouvám se za ten výraz, ale lepší mě nenapadá) lidé, aby dali najevo svou nespokojenost.

Ještě k té integraci Romů do většinové společnosti – proboha, kde žili Romové posledních několik století, že se dodnes řeší jejich „jinakost“?!

Což neměli dost, prostě stejně jako kdokoliv jiný, času na to, aby se přizpůsobili podmínkám společnosti, ve které dnes žijeme?!

Kolik století k tomu budou ještě potřebovat, než se naučí vychodit školu, najít si (SAMI!!!) práci, pořídit si jen tolik dětí, kolika si budou moci dovolit dopřát kvalitní vzdělání a start do samostatného života…?!

Kolik století bude trvat, než se změní poměr zastoupení jejich etnika ve věznicích?

Možná mi něco uniklo, ale mám pocit, že lidé tak nějak slezli ze stromu a začali chodit po dvou v jednom určitém období – tedy všichni stáli na jedné startovní čáře. Ta čára byla rovná a je v čase stejně daleko od Josefa Nováka, jako od Ferka Lakatoše.

Nevím jak kdo vidí společnost – já vidím, že správné je, aby lidé žili spokojeně, každý po své zásluze, aby pracovali a odevzdali svůj díl potu a umu do stavby, které říkáme civilizace.

Zdravá společnost by neměla trpět, aby byla jiná barva kůže štítem a povolením k životu na úkor druhých. Kdyby byla společnost spravedlivá a spravedlnost opravdu zodpovědně slepá, nikdy aby nemohlo dojít k tomu, k čemu na Šluknovsku dochází.

Slušnému člověku nikdy nic neprojde – to je bolestné pomyšlení.

Tak si říkám, jak jsou na tom naši politici se slušností a zodpovědností, když jim takový problém tak dlouho prochází…

http://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/c/210042/Slusnemu-cloveku-nikdy-nic-neprojde.html