Drzoun Rath se zase předvedl. Na dopis předsedy vlády napsal odpověď. Standardně provokativní, jak je u něho zvykem. Ačkoliv, je- li pravda, že výčet důvodů začínal číslovkou 8, tak to nesvědčí o profesionalitě premiérových spolupracovníků. Zde je Rathův výplod. Na závěr uvádím Topolánkův dopis, ve kterém nic osmičkou nezačíná. Možná by mu Topol měl vrazit z druhé strany.

Otevřený dopis MUDr. Davida Ratha Mirkovi Topolánkovi
11.01.2007 18:32:14 Tiskové oddělení ČSSD
Vážený pane předsedo vlády,

odpovídám na Váš dopis z 10. ,ledna 2007 ve kterém mě žádáte o podporu či toleranci Vámi vedené vlády. Nejprve k formální stránce věci. Dopis je asi neúplný, neboť očíslované důvody začínáte osmičkou, což vskutku není běžné. Obvykle první bod nese číslovku jedna. Netuším, zda jste mě ochudil o možnost přemýšlet o prvních sedmi bodech, či jde jen o omyl. Nyní k vlastnímu textu dopisu. Na začátku píšete, že existence Vaší vlády je poslední možností respektovat zásady politické kultury. Obávám se, že pravý opak je pravdou. Možná, že politickou kulturu vnímáme každý jinak, ale dle mého skromného úsudku do ní určitě nepatří osoba plazící veřejně jazyk, vyhrožující druhé osobě zabitím, poškozující majetek druhých (kopání do automobilu) či používající veřejně sprosté výrazy. I v bujné fantazii si těžko dovedu představit pokleslejší formy projevu, než které téměř denně předvádíte. Pikantní je skutečnost, že jedním z Vašich hesel před volbami bylo : „slušnost není slabost“. Už jen tento příklad stačí, aby Vám nikdo soudný nevěřil ani slovo.

V další části dopisu se zaklínáte „nutnými reformami“. Slovo reforma se pro Vás stalo prázdnou frází, kterou omlouváte cokoliv. Co na tom, že úplně jinou reformu daní jste sliboval se svým kolegou Tlustým před volbami a úplně jinou jste nechal napsat do současného vládního programu. Jeden asociální návrh jste vystřídal ještě asociálnějším. Zreformujete obsahy peněženek většiny lidí tak, že jim tam zůstane podstatně méně než dnes a dokonce asi i méně než v pověstné „tlusté“ peněžence. Ve volebním programu ODS jste neměli poplatky u lékaře, nebo privatizaci zdravotních pojišťoven, ale dnes bezostyšně tvrdíte, že jde o „občany“ ve volbách zvolenou reformu. Naopak jste důchodcům slíbili v reformním předvolebním programu, že jim od 1. 1. 2007 přidáte měsíčně 1000 Kč. Přidali jste jim tolik, kolik slíbila ČSSD, tedy „pouhých“ 500 Kč. Vy jste prostě voliče podvedl a lhal jim, proto není vůbec férové tvrdit, že si společnost Vaše reformy přeje, což dala najevo tím, že Vás volila. Volila totiž zcela něco jiného, než co nyní popisujete ve vládním programu a pokud by ODS byla „poctivá“, pak ani její poslanci nemohou dát svůj hlas Vaší vládě.

Na závěr jedna připomínka. Před hlasováním o důvěře Vaší první vlády jste byl na klubu poslanců ČSSD nás přesvědčit, že stojí za to vládu podpořit. Řekl jste, že nám zaručujete, že : „nikoho z ČSSD nebudete bezdůvodně kriminalizovat“. Už tato věta sama o sobě stačí, aby Vám nikdo soudný nikdy žádnou důvěru nedal, neboť je důkazem Vašeho nedemokratického a velice nebezpečného smýšlení. Politik, který přemýšlí, že by mohl použít policii a bezdůvodně kohokoliv kriminalizoval, je člověk, který v civilizované zemi nemá vůbec co pohledávat.

Pane ministerský předsedo Topolánku, nebude a nejste, dle mého názoru, důstojným premiérem vlády České republiky a protože mám naši zemi rád a záleží mi na ní, nepočítejte s mým hlasem.

MUDr. David Rath,
předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR,
stínový ministr zdravotnictví ČSSD

obracím se na Vás tímto osobním dopisem, abych Vás požádal o důvěru pro projekt, který pokládám za poslední možnost, jak v tomto volebním období respektovat základy politické kultury, důstojnost demokratických politických stran a především, jak se nezpronevěřit voličům a předvolebním slibům.

Po sedmi měsících vyjednávání o nové vládě se podle mého názoru potvrdilo několik zásadních věcí.

Za prvé: ideové a politické směřování ČSSD a ODS, stejně jako jejich voličské zázemí, jsou natolik odlišné, že jejich jakákoli spolupráce na vládní úrovni není možná bez fatálního popření zásad a zájmů jedné, či obou těchto stran. Tento rozdíl je nejen legitimní, ale je přímo základem stability politického spektra.

Za druhé: všechny pokusy sestavit jinou vládu, nebo ustavit jiné mocenské uspořádání, než je vláda vítězné strany a jejích přirozených partnerů, selhaly. Ukázalo se totiž, že pravolevý střet, který dominoval loňským sněmovním volbám, je pro českou politickou scénu stále určující, má pevné reálné základy a vychází ze samotné podstaty stran a z jejich členské a voličské základny. Nelze ho tedy překonat jednoduchým pragmatickým rozhodnutím lídrů učiněným v zákulisí.

Za třetí: Jakákoli vláda, která by měla vzniknout, by nutně měla realizovat reformní program. A to jak z důvodů objektivních, zejména ekonomických, tak kvůli společenské objednávce a koneckonců i na základě výsledků voleb. Ukázala to i jednání o programu případné vlády ODS, ČSSD a KDU-ČSL, která sice směřovala k programovému kompromisu, i ten však byl nepochybně reformní.

Jsem hluboce přesvědčen o tom, že v této situaci je nejen pro občany, ale i pro samotnou ČSSD lepší fungovat jako silná a konstruktivní opozice. A to z následujících důvodů:

1. Akceptace reforem ze strany voličů ČSSD je obecně nižší než u voličů tří koaličních stran. Pro sociální demokracii by proto účast v kabinetu a přímý podíl na realizaci reforem - byť dobře zdůvodněných - znamenal politickou ztrátu oproti ostatním stranám.

2. Po zkušenostech s opoziční smlouvou (přesto, že velké koalice jsou v případě krajní nutnosti standardní součástí západní politiky) je uspořádání typu stávající trojkoalice pro politickou kulturu a demokratický vývoj země lepší.

3. Tolerance trojkoaliční vládě zaručuje ČSSD významnou kontrolní opoziční funkci v Poslanecké sněmovně PČR.

4. Program trojkoalice je v mnohém podobný či přímo shodný s reformami, na které byla ČSSD nakonec ochotna přistoupit během jednání, která probíhala do 13. prosince 2006. Jde vesměs o body, které ČSSD nyní tvrdě kritizuje, protože jsou v rozporu s jejími sliby voličům. Například moratorium na přijímání zákonů zvyšujících mandatorní výdaje, snížení jejich podílu na státním rozpočtu pod 50 % a odstranění automatických valorizačních schémat, novelizace zákoníku práce, zrušení pohřebného, snížení porodného, zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví a plateb za jídlo v nemocnicích či diskuse o novele zákona o neziskových nemocnicích.

5. Pro další perspektivu pravo-levého dělení politického spektra je vláda ODS, KDU-ČSL a SZ poslední možností, která respektuje stávající politický systém, nedává možnost vyniknout extremistickým silám a dává naopak šanci dalšímu korektnímu souboji idejí a programů, které přes všechny rozdíly vedou ke zvyšování kvality života občanů.

6. Země potřebuje změnu, potřebuje reformy. Pro ČSSD by bylo po osmi letech vládnutí politicky ožehavé takovou razantní změnu provést. Naopak důstojná opoziční role ČSSD umožní soustředit síly na budoucnost, na vlastní témata a vlastní priority, které jsou legitimní, avšak jiné, než aktuální potřeby.

7. Součástí mé žádosti je nabídka speciálních komunikačních nástrojů, komisí a diskusních platforem typu Bezděkovy komise pro penzijní reformu. Smyslem je najít široký konsensus pro klíčové reformy zdravotnictví či policie a bezpečnostních služeb. Tímto způsobem si ČSSD podrží vliv na podobu reforem, i když bude v opozici.

Sedm měsíců jsem se s plným nasazením snažil nalézt řešení povolební situace, které je nadmíru obtížné, a to především z objektivních důvodů. To, co nyní nabízím, je poctivý vládní reformní program, rovnoprávná komunikace s jasně nastavenými mechanismy a důstojná role opozice, a to po celou dobu trvání trojkoaliční vlády. To, co žádám, je podpora, tolerance, či případné umožnění vzniku mé vlády.

Věřím, že tuto moji žádost pečlivě zvážíte, protože jsem přesvědčen, že není v rozporu ani s Vašimi politickými principy, ani s Vaším svědomím.

Macek mu dal málo