Reaguji tím na článek "Jako vždycky" známého redaktora Práva Jiřího Hanáka, kde se autor zabývá prezidentskými kandidáty Janem Fischerem a Karlem Schwarzenbergem.
Reaguji tím na článek "Jako vždycky" známého redaktora Práva Jiřího Hanáka, kde se autor zabývá prezidentskými kandidáty Janem Fischerem a Karlem Schwarzenbergem.
O prezidentských kandidátech Janu Fischerovi a Karlu Schwarzenbergovi Jiří Hanák píše - cituji: "Předčasný žebříček kandidátů zatím vedou Jan Fischer a Karel Schwarzenberg. Oba jsou slušní lidé, kteří v politice nehledají zbohatnutí."
O Janu Fischerovi dále píše: "Jan Fischer si získal oblibu jako předseda úřednické vlády. Neučinil nic zásadně zlého a špatného, protože ani nemohl." S tímto komentářem souhlasím, proto se Janem Fischerem ve svém článku zabývat nebudu.
Pokusím se zabývat nezištností a slušností Karla Schwarzenberga. Dovolím si citovat z blogu Petra Horálka: http://horalek.blog.idnes.cz/c/166803/olga-sommerova-je-popletena-obcanska-aktivistka.html "Kníže Karl Johanes Nepomuk Josef Norbert Fridrich Antonius Wratislaw Menta von und zu Schwarzenberg je potomkem orlické větve Schwanzerbergrů, avšak v roce 1962 přijal adopci a stal se tak synem Jindřicha (zemřel o tři roky později) z hlubocko - krumlovské větve a tak dědil po Jindřichovi a v roce 1979 podědil i majetek po strýci Josefovi z této větve. Potíž však byla v tom, že jeho adoptivní rodiče spolupracovali za války s nacisty a tak u nás nemohl restituovat majetek hlubocko-orlické větve, o který dodnes marně usiluje jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová."
"Majetek čisté orlické větve mu ale podle našich dědických zákonů nepatřil, protože dle našich zákonů, na rozdíl od rakouského práva se automaticky ruší dědická práva po pokrevních rodičích, přijetím adopce jinými rodiči."
A ejhle -stal se zázrak! Náš nezávislý soud přiřknul tento majetek, na který podle našich zákonů neměl K. Schwargenberg nárok, právě jemu. Soud konstatoval, že dědičkou není Pezoldová, ale právě Karel Schwarzenberg. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla. To potvrdil i nový rozsudek, který je pravomocný. Příslušníci rodu žili po konfiskaci ve Vídni a po vymření této větve přešla testamentem práva na dědice z druhého, orlického majorátu, tedy na Karla Schwarzenberga, kterého Jindřich, otec Alžběty, adoptoval v roce 1960 ještě za života jeho vlastního otce zesnulého v roce 1986.
Pokud ale podle českého práva k žádné adopci nešlo, jak je možné, že soudní znalci nezpochybnili dědictví po jeho strýci v Rakousku a nepožadovali vrácení tohoto majetku v Rakousku? Je to nějaké divné. Český výklad práva vyvrací rakouské právo a naopak, ale v obou případech byl majetek K. Schwarzenbergovi vydaný.
Věřme, že se to všechno dělo za zády Karla Schwarzenberga, když se nechal adoptovat, tak netušil, že jednou bude po svém strýci dědit a jeho přiznání, že neváhal sáhnout k úplatku, byl jen nevinný žertík, na které jsme u něj zvyklí.
Privatizace Karlovarské Becherovky ve zkráceném výběrovém řízení? Ve společnosti Salb má 20% podíl přítel Václava Havla a jeho někdejší kancléř Karel Schwarzenberg. Zde určitě za všechny pochybnosti mohou společníci Karla Schwarzenberga a nějaký závistivý redaktor, který to zveřejnil.
Vydavatelství R-Presse (vydává týdeník Respekt), jehož vlastníkem byl K. Schwarzenberg a bylo dlouho ve ztrátě, získal většinový podíl r. 2007 podnikatel Zdeněk Bakala známý svojí nezištností při privatizaci bytů OKD v Ostravě. Zde se sešli dva podobně slušní a nezištní přátelé.
Nezištnost a slušnost Karla Schwarzenberga prostě nezná mezí a asi ji nemá smysl dále rozvádět. Zvláště když i redaktor Práva Jiří Hanák o něm tak hezky píše, jako o příkladu člověka, který v politice nehledá zbohatnutí.
A zahraniční politika K. Schwarzenberga? Také samé kladné příklady.
Postavil se za humanitární bombardování zlotřilých Srbů, kteří neměli právo na historické území Kosova. A když mírumilovní Kosovští Albánci v čele s Hashimem Thacim (navíc ošklivě pomlouvaným pro obchod s lidskými orgány Srbů)vyhlásili jednostranně samostatné Kosovo (oproti zárukám Západu, že Kosovo zůstane Srbské), tak se K. Schwargenberg nechal slyšet, že Srbové trošku zlobili a proto jejich území musí dostat hodní Kosovští Albánci. Za uznáním Kosova dokonce tehdy neváhal společně s bývalým premiérem Topolánkem svolat mimořádné zasedání vlády do Teplic, kde jediným bodem programu bylo uznání Kosova Českou republikou. Musel dokonce čelit i odmítnutí zkoprnělých a nic nechápajících lidovců.
Případ Kanadských víz. Když nám Kanaďané zavedli víza, Karel Schwarzenberg se jednoznačně postavil za zájmy Kanady. Místo, aby na půdě Evropského Parlamentu vyvrátil, že u nás není žádný rasismus, tak de facto přiznal, že u nás rasismus je a naši romští občané emigrují z důvodu rasových a ne ekonomických. Z tohoto důvodu jsou tedy kanadská víza pro naši republiku spravedlivá.
Ministr Schwarzenberg se zúčastnil 12. výroční konference o národní bezpečnosti Izraele, kterou zahájil prezident Šimon Peres. Konferenci každoročně pořádá Interdisciplinární centrum (IDC) v Herzlii a tradičně se jí účastní politici a osobnosti z ekonomické, akademické i mediální sféry z Izraele, EU i USA v bloku Israel and the West. Karel Schwarzenberg při setkání se svým izraelským protějškem Liebermanem vyjádřil podporu Izraeli v jeho úsilí v řešení blízkovýchodní otázky.
Za toto se premiér Nečas tvrdě obul do knížete: Není tu a nic nedělá.“ Označil jej za člověka, který nehájí české zájmy, který vlastně nehájí nic. Za Česko se v EU podle Nečase brali lidé z týmu premiéra, nikoli diplomaté.To není hezké od Petra Nečase, vždyť přece v tomto případě K. Schwarzenberg tvrdě pracoval v Izraeli celý týden! A třeba s izraelskými přáteli přišli na to, jak se zbavit nepřátelského syrského prezidenta Asada a zavést v Sýrii např. prostřednictvím bezletové zóny tu pravou demokracii podobně jako v Iráku nebo v Lybii.
A přátelství K. Schwarzenberga s Michailem Saakašvilim? Je totiž představitelem státu napadeného nepřátelským Ruskem, což je úplně jiný případ než humanitární bombardování Srbska a podpora Albánského Kosova. Proč? U přátel se přece na nic neptáme a dáme jim vždy za pravdu. Jinak bychom nebyli přátelé.
Též musíme ocenit, kolika politickými stranami již K. Schwarzenberg prošel. U politiků jsou to většinou převlékači kabátů, ale ne tak v případě K. Schwarzenberga. Zde se jednalo o nezištné politické zrání v ODA, ministrem zahraničních věcí ČR za Stranu zelených a nyní šéf TOP09.
K. Schwarzenberg je členem jak skupiny Bilderberg, tak Trilaterální komise, za což byl kritizován z více zdrojů z důvodu netransparentnosti a střetu zájmů. Nejspíš samé pomluvy a závist.
Já takhle slušného a nezištného švýcarského občana Karla Schwarzenberga za českého prezidenta nechci!