Poslední týden se často mluví o Holešovské výzvě, která chce svrhnout úplně vše a co bude potom se prý uvidí.Snad jedna jediná věc je na této výzvě sympatická. Požadavek, aby ti, kdož kradou, stanuli před soudem. S tím nelze nesouhlasit a každý, kdo čte můj blog ví, že totéž říkám i já.
Podaří-li se někomu prokázat trestný čin, má být po zásluze potrestán a je zcela jedno o koho se jedná.
Jenže další body jsou už tak nějak mimo zdravý rozum. Ale není se co divit, pokud se v této výzvě angažují bývalí normalizační komunisté, či potrhlí taxikáři, včetně zastydlého disidenta. Před dvaadvaceti lety se podařilo svrhnout nenáviděný komunistický režim a vrátit se zpět k demokracii.
Jenže ani demokracie neznamená, že se může absolutně vše. Máme určitá pravidla, a ta musíme respektovat. To, co požaduje bůhví kým tvořená Národní rada (ještě jsem neviděl kdo v ní vlastně je, takže ji považuji za jakýsi imaginární centrální orgán), je ale anarchie.
Svrhnout vše a každého je líbivým heslem pro pivní skauty s podprůměrnou inteligencí, ale pak musí také něco následovat. Nelze něco svrhnout a čekat, co se z toho vyvrbí. Požadavek na pád vlády, abdikaci prezidenta, rozpuštění parlamentu, odvolání vedení justice a policie a k tomu ještě zrušení politických stran, to je skutečně totální demontáž státu a všech pravidel.
Můžeme na demokracii nadávat, někdo si z toho udělal i živnost, ale prozatím nic lepšího vymyšleno nebylo. Vždy bude někdo ten nahoře, který bude rozhodovat. Má-li ale podle požadavků Holešovské výzvy být ministr jen pouhým vykonavatelem přání obyvatel v podobě referend s tím, že bez ohledu na své zvolení ve volbách by jej kdykoli mohla ulice zase odvolat, pak takový člověk by byl naprosto zbytečný a hlavně by do toho nikdo se zdravým rozumem a pudem sebezáchovy nešel.
Včera jsem se ze zvědavosti vypravil na Václavské náměstí, abych se podíval na protestující davy. Pět minut po oficiálním začátku akce by si náhodný kolemjdoucí mohl účastníky demonstrace splést se skupinou turistů, nebýt hlasitého ozvučení, kde se výlevy řečníků rozléhaly až do půli náměstí k Jindřišské ulici.
Na místě postávala asi stovka lidí, z toho zhruba třicítka "tvrdého jádra". Řečníci se předháněli a drmolili pořád dokola "jsou to zloději, oni kradou, demisi, demisi". Pobavilo mě, když jeden z řečníků začal vyjmenovávat údajné zloděje. Řekl jméno a hlouček zakvílel "zloděj". Vzpomněl dokonce na lidi, kteří už dávno v politice nejsou, ale je zapotřebí je potrestat, protože si před dvaceti lety nakradli miliardové majetky...
Jmenoval mimo jiné Zemana, Ježka, ale když řekl jméno Ransdorf, hlouček kupodivu místo "zloděj" jen mlčel. Zrovna tak, když se zmínil o Grossovi. I to o něčem svědčí. Po něm přišel jiný řečník, který by nejraději svrhnul vše a každého, snad i toho svatého Václava z koně. Stádečko ho nadšeně aplaudovalo.
Skoro mě rozesmálo, když jeden z řečníků začal vykřikovat, nebudu citovat slovo od slova, ale poměrně přesně: "Oni říkají, že nevíme co potom, ale my to víme. Lidé už pracují na nových spravedlivých volebních systémech, aby bylo možno každého kdykoli odvolat. Už je rozpracováno několik variant. My víme, co bude potom. Po svobodných volbách se ukáže, co bude nejlepší."
Zkrátka, ono je sice hezké něco zbořit, ale vymyslet jak dál, jak postavit něco lepšího nebo převzít zodpovědnost, to už chce kus práce. Stačí si vzpomenout na šok expremiéra Paroubka, když se mu asi na desátý pokus podařilo svrhnout vládu a na to, jak utekl od převzetí zodpovědnosti.
Já chápu, že jsou někteří lidé naštvaní. Nelíbí se jim, když vláda utahuje opasky ve snaze zastavit zadlužování státu, ale tím, že stát dá lidem více peněz se neušetří, naopak, utratí daleko víc. Pokud by vládli socialisté, pak se obávám, že schodek rozpočtu by byl dvojnásobný.
Komická je snaha právě zmíněných socialistů přiživit se na Holešovské výzvě. Chytají se každé příležitosti, kdy se někdo negativně vymezuje vůči vládě a snaží se za každou cenu být vidět a slyšet, aby vznikl dojem, že oni jsou tou hlavní hybnou silou. Jenže zapomínají na důležitý fakt.
Holešovská výzva je namířena proti absolutně všem politickým stranám i těm mimoparlamentním, chce politické strany zrušit a alespoň 95% veškerých politiků hnát k soudu, zabavit jim majetek a na základě verdiktu ulice je rovnou posadit za mříže. Nadto mají socialisté smůlu, už je o pár dní předběhli Paroubkovi nacionalisté.
Ministra Kalouska nemusím. Zhruba v polovině případů souhlasím s jeho názory, ale je mi krajně nesympatický. Musím mu ale dát za pravdu v tom, že: "...pokud jsme sledovali výstupy Holešovské výzvy, včetně jejích mluvčích, tak to nebyly protesty proti vládě a vládním krokům. To byly protesty skutečně proti demokratickému systému jako takovému."
Demokracie znamená právo na svobodu projevu. Každý může říkat svobodně svůj názor za předpokladu, že vyřčeným neporušuje platné zákony této země. Nikdo toto právo Holešovské výzvě a jejím řečníkům neupírá. Protože jsme ale v demokracii, je zrovna tak přípustné tento názor kritizovat, ba ho i odsoudit.
Říká-li pan Popelka bez důkazů, že všichni jsou zloději, pak bych totéž mohl říct o něm. Určitě by se mu to nelíbilo, ale pan Popelka by si měl uvědomit, že chce-li někoho osočovat nebo posadit za mříže, může se tak stát jedině na základě důkazů o spáchání trestného činu. Bez nich jsou to jen nenávistné plky zastydlého disidenta.
http://polanecky.blog.idnes.cz/c/251490/Jak-se-socialiste-chteji-prizivit.html