Když jsem kdysi vstupoval do ODS bylo to pro její ideje. Především však to byla idea svobody jednotlivce, svoboda a možnost volby kterou jednotlivec realizuje své představy aniž by mu nějaký zbytnělý stát diktoval co smí či nesmí. Krásná hesla o minimálním státu, svobodě, liberálním prostředí a volném trhu. Podpora podnikání atd. atd. 

Myslím, že pomalu ale jistě se tyto ideje drolí. Ústupky koaličnímu bohu pomalu ale jistě přivádějí zatím stále ještě moji ODS na pokraj propasti. Personální boje, ztráta hlavního cíle zaměněná za osobní cíle některých jednotlivců a leckde i boj frakcí. Místo tvrdé zdi proti podvodům, zadlužování a demagogii jsme se začali věnovat osobním a koaličním válkám jedněch proti druhým a ideje jsme z reálného života přenesli akorát tak na papír. 

Nedokázali jsme najít těch pár šibalů,  kteří berou státní službu pouze jenom jako výtah k moci a penězům! Pověstné heslo o samočistících mechanizmech zdá se nemá tu sílu jak jsme si mysleli.

Klíčové ministerstvo financí jsme ponechali koaličnímu šíbrovi, kterému se v nedělní estrádě OVM klepaly ruce tak, že jeden až měl obavy o jeho zdraví. Kde jsou ekonomičtí experti ODS? Zdá se že těch pár co jsme měli jsme dokázali sami vyštvat. Pod heslem snižování propadu rozpočtu navrhujeme krávoviny, které pomalu ale jistě ženou do ulic lidi, protože vládní rozpočtový guru se rozhodl že namísto škrtů v mandatorních výdajích státu podojí kdekoho aby díru naplnil příjmy.

Co kdybychom mu třeba řekli, že kdyby třeba snížil spotřební daň na PHM, rázem by se zvětšil její výběr a přestaly by mizet peníze za nákup PHM v zahraničí? 

Co kdybychom mu třeba řekli, že zvedání daní podnikatelské sféře ekonomiku rozhodně nezrychlí, spíš naopak?

Co kdybychom mu třeba řekli, že zvyšováním DPH nastolicuje úplně každého, takže počty halasících demonstrantů jejichž nespokojenosti využijí v pozadí se šklebící bolševici všech možných barev?

Co kdybychom třeba bouchli do stolu a rozhlédli se kde nám bují aparáty, spousty komisí, subkomisí a všelikých přerozdělovacích spolků. Co kdybychom přestali dráždit tenčící se peněženky lidí tloustnoucími peněženkami vybraných jednotlivců na špičce státní správy?

Moje milá ODS. Myslím že stojíme v bodu zlomu. Buďto se vrátíme ke kořenům našich idejí, nebo ztratíme ty poslední zbytky našich voličů a s tím i jedinou stranu, která má hájit osobní svobodu a osobní zodpovědnost! 

A zbytkům voličů a řadových členů nakonec zbudou akorát oči pro pláč. Nebo má naše vedení ještě nějakou kartu v rukávu? Protože jestli ne, jestli budeme s vypoulenýma očima koukat jak nám ve volbách naskočí krásných 4,9%.

Odboráři, mediální opinionmakeři a loutkovodiči Holešovských a jiných výzev totiž na tom makají až se z nich kouří. Že bychom my makali na tom abychom toto riziko eliminovali nevidím.

Zato vidím plno různých Peheů, Kellerů, Dvořákových, Šiklových a dalších jak pomalu ale jistě nahlodávají naše postavení hegemona pravice. Najde se někdo, kdo bouchne do stolu a udělá to na co všichni čekáme? Že vrátíme rozkolísané ODS její základy. I kdyby nás to mělo stát dočasně vládní posty. Myslím, že by se našlo dost těch, co by to ocenili. Je čas na ofenzívu. 

Jinak si budeme za chvíli nalévat minerálku stejně roztřesenýma rukama jako ten, jemuž jsme přenechali iniciativu.

Psáno pro blog.iDnes.cz