Před poslední volbou hlavy státu se Jan Švejnar vymezoval vůči Václavu Klausovi tak ostře, až zapomněl na vlastní volební program.
Před poslední volbou hlavy státu se Jan Švejnar vymezoval vůči Václavu Klausovi tak ostře, až zapomněl na vlastní volební program.
Pokud však nechce volebním programem nazývat prázdné fráze, které měly spíše populistický než věcný charakter. Dnes je situace stejná a to i přes skutečnost, že Václav Klaus nebude účastníkem prezidentské volby. Jan Švejnar dokazuje svou nenávist vůči současné hlavě státu v pátečním rozhovoru pro Mladou frontu, kde působení Václava Klaus ve funkci prezidenta republiky hodnotí negativně a rozhodně nesouhlasí, že by měl Václav Klaus v čemkoliv pravdu.
Václav Klaus vyhrál prezidentské volby nad Švejnarem v poměru 141:111. Toto číslo bych rád zdůraznil, protože naši novináři rádi píší, že v případě Švejnara se jednalo o těsnou prohru. Myslím, že tomu tak opravdu nebylo. Za těsnou prohru považuji rozdíl několika hlasů a nikoliv rozdíl tří desítek hlasů. K poslední volbě prezidenta se vracím záměrně, protože právě po této volbě Jan Švejnar prohlašoval, že v případě přímé volby by se prezidentem stal on. Nevím, proč tedy svou údajnou popularitu nevyužil a nevstoupil do přímého volebního klání v jiných volbách? Nebo snad jedinou vhodnou funkcí pro pana Švejnara je pouze křeslo hlavy státu?
Jan Švejnar dnes váhá se svou prezidentskou kandidaturou z prostého důvodu. Bojí se neúspěchu. Prohra v přímé prezidentské volbě by jasně ukázala, že kouzlo Jana Švejnara není tak velké, jak se nám ciknuté průzkumy veřejného mínění snažily namluvit.
Vymezovat se v roce 2008 proti Václavu Klausovi bylo jednoduché. Dnes je situace jiná. Veřejnost vymezování vůči Klausovi příliš nezajímá, protože Klaus kandidovat nebude. Veřejnost tak dnes srovnává nabízené kandidáty. A poslední kroky Jana Švejnara, kdy nechce mít umazané ruce od sociální demokracie, ale rád by získal její podporu, jasně odhalují pravou tvář Jana Švejnara. Pokud by si byl Jan Švejnar tak jistý svou popularitou u veřejnosti, nemusel by žadonit o podporu té či oné strany.
Jan Švejnar chce být nadstranickým kandidátem a posléze i prezidentem. Soudím, že nadstranický prezident neexistuje. Člověk má buď názory blízské levici nebo pravici. Pokud se pan Švejnar hodlá řídit vyzkumy veřejného mínění jako Jiří Paroubek, pak se zřejmě touží stát populistou. Ostatně názorové veletoče jsou Janu Švejnarovi stejně blízské jako Jiřímu Paroubkovi.
Jsou zde však oblasti, kde má pan Švejnar až překvapivě konstatní názory.
Jan Švejnar hodnotí působení Václava Klause ve funkci prezidenta republiky negativně. Kritizuje jeho postoj k euru, Lisabonské smlouvě a evropské integraci. Švejnar chce i nadále vstoupit do eurozóny a z jeho slov plyne, že je pro pokračování evropské intergrace, která přinese definitivní zánik národních států. Pokud si tedy zvolíme Jana Švejnara za prezidenta, nečekejme, že bude hájít zájmy České republiky.
V souvislosti s eurem Jan Švejnar zapomíná, že to bylo právě euro, které umožnilo astronomické zadlužení Řecka či Itálie. Bylo to euro, které podpořilo realitní boom ve Španělsku a takto bychom mohli pokračovat stát po státu. Euro zkrátka nepřineslo Evropě nic dobrého a jen zarytí eurohujeři a obdivovatelé Angely Merkelové mohou tvrdit opak. Je tedy logické, že Jan Švejnar nemůže přiznat, že by měl Václav Klaus pravdu – popřel by sám sebe.
Jana Švejnara nepovažuji za vhodného člověka pro funkci prezidenta republiky. Prezidentem by měl být člověk, který není ochoten prodat svůj stát za úsměv německé kancléřky či francozského prezidenta. A právě takovým prezidentem by byl Jan Švejnar.
http://jankoucky.blog.idnes.cz/c/265428/Jan-Svejnar-odmita-priznat-ze-mel-Vaclav-Klaus-pravdu.html