Smradem socialismu načichlá společnost dokáže leckdy vyprodukovat skutečnou perlu a o jednu takovou se s námi o víkendu podělila redakce iDnes, zřejmě také notně zapáchající. Přiznám se, že jsem nejprve nevěřil svým očím a text jsem bral jako mírnou provokaci,

ale on byl myšlen opravdu vážně a ještě vážněji bylo myšleno skrytí identity autorky, tedy pomoc ze strany redakce a adminů blogu, protože dotyčná přece přišla se závratným zjištěním a s důkazy o korupci a je zapotřebí ji chránit. Pchá, já padám. Lidé už nejsou schopní podepsat se ani pod stížnost, kterou mají za oprávněnou a redakce je v tom ještě podporuje.

Blog "Praha 6 mě odírá a chce občany obecních bytů zruinovat" byl přes víkend poután na titulní straně iDnesu a některé z Vás jistě neminul. Téma znělo zajímavé a přiznejme si, že v souvislosti se jmenovanou městskou částí by se jeden nedivil už vůbec ničemu. Byl jsem zvědavý na další průšvih téhle zprofanované partičky všehoschopných politiků a s chutí se do čtení blogu pustil. Čekal jsem nějakou hlubší myšlenku, rozbor dalších radničních zvěrstev, nějakou pikanterii na zastupitele, důkazy o korupci, cokoli. Ostatně jsem přesvědčen, že takových materiálů by se v souvislosti s MČ Praha 6 našlo jistě hodně a že by to nedalo ani tolik práce. Ale výsledek? Nic! Zhola nic! Babička, jejíž totožnost redakce zná, ale takto "závažný" text jí umožnila zveřejnit anonymně, si prostě jenom tak veřejně pobrečela, protože:

A) se svým manželem dál nezvládá platit nájem luxusního bytu o rozloze 133 m2 v jedné z nejlepších pražských čtvrtí (Praha 6 - Dejvice),

B) nikdo, ale hlavně zlá obec plná zkorumpovaných zlodějů, jí nechce prodat byt za zlomek jeho tržní ceny, přičemž zastupitelé se údajně za nápadně výhodných podmínek "zajistili" a byty si výhodně do vlastnictví převedli již dávno,

C) koupit byt za tržní cenu, ale se slevou 40%, je přece jasná asociální zlodějina, nemluvě o nabídce obce, že kupujícím poskytne úvěr (tady bych byl opatrný, protože jak víme, je Praha 6 plná ekonomických expertů a chytrých "investičních poradců"),

D) samozřejmě je za vším korupce a autorka má na všechno důkazy, leč text je jakéhokoli faktu nebo důkazu zcela prostý (autorka, která se není schopná podepsat pod obyčejný blog ovšem připravuje a samozřejmě podepíše trestní oznámení na všechny zastupitele),

E) v důsledku zvýšení nájmu o Kč 6.200,-- dojde u autorky ke zvýšení celkových nákladů na bydlení o Kč 8.419,- (nesnažte se přijít na důvod, proč tomu tak je, zjevně ne pro všechny platí, že 1+1=2).

Přiznám se rovnou, že pro takové prázdné vzlyky nemám ani zbla pochopení. V době, kdy většina mladých rodin s dětmi sotva dosáhne a utáhne nájmy za byty stěží poloviční, kdy stejný problém mají "starodůchodci" (ti, kteří vstoupili do důchodu dříve v minulosti) a nyní žijí vlivem osudu i pokročilého věku sami, o matkách samoživitelkách ani nemluvě, se mi při čtení podobných řádků doslova otvírá pomyslná kudla v kapse.

Samozřejmě nepochybuji o tom, že v průběhu privatizace bytového fondu v letech 1993-2005 došlo k nemalému počtu podivných privatizací, v rámci kterých byly nádherné byty v jedné z nejlepších pražských lokalit prodány za neuvěřitelné ceny přímo zastupitelům nebo jiným spřízněným osobám a samozřejmě to mám za odporné, hnusné a neobhajitelné. A věřte mi, že bych si o nějakém takovém případu velmi rád početl a ještě raději bych byl, kdbyby byli dotyční volání k odpovědnosti. Ale vím, jsem naivka.

Každopádně bych měl pro milou dámu a pro všechny ostatní v její situaci následující vzkaz, který pro přehlednost rozdělím do několika bodů:

1) Byt v Praze - Dejvicích o celkové rozloze 133 m2 je luxusní bydlení, na které buď mám nebo nemám. Na tento luxus nemáme nikdo žádný nárok a druzí samozřejmě nemají povinnost nám takový luxus jakkoli zajišťovat - ať dotováním nájmu nebo garancí zvýhodněného prodeje.

2) Takový luxus k životu zapotřebí není, rozhodně ne pro manželskou dvojici seniorů v důchodovém věku.

3) Žádný rozumný hospodář neprodává majetek pod cenou a už vůbec ho nerozdává de facto zdarma. Že se tak dělo v minulosti, není důvod, aby se tak dělo i v budoucnu.

4) Jednoduchým řešením celé situace je přestěhování se do bytu, který odpovídá mým možnostem. Chápu složité situace v některých lokalitách, ale takovou lokalitou Praha není. Ve stejné lokalitě se nabízí stovky nájemních bytů, které jsou sice menší, ale cenově blíže představám autorky. Ostatně kompletně zrekonstruované 3 kk na Veleslavíně (86 m2) za cenu ještě nižší, než platí autorka nyní před "tím hrozivým" zvýšením, považuji stále za luxusní bydlení, na které většina z obyvatel ani nedosáhne.

5) Od revoluce uplynulo více než dvacet let a byty se konkrétně v této lokalitě privazují od roku 1993. Z textu článku je zjevné, že autorka v bytě bydlí 30 let a že v inkriminované době nebyla v důchodovém věku. Podle všecho si dovolím odhadnout, že dotyčné bylo na začátku devadesátých let lehce přes čtyřicet, měli tedy s manželem dost času, informací a sil, vyřešit otázku bydlení na důchod. Rozhodně to není sociální případ nemohoucí babičky, které se v nové době špatně orientuje a kterou někdo napálil a teď potřebuje pomoc v tíživé životní situaci.

6) Jak jsem uvedl výše, kulichů zřejmě bylo v dobách minulých dost. Bylo by zajímavé a pro společnost velmi přínosné takové případy zveřejnit a mediálně tepat. Nicméně lze jen stěží věřit, že z celkového objemu šestnácti tisíc bytů, které byly na Praze 6 v minulosti privatizovány, si většinu zprivatizovali zastupitelé pro sebe a své rodinné příslušníky.

7) Problém je s necelou tisícovkou bytů, která je ještě určena k prodeji a která je holt nabídnuta za tržní cenu odpovídající aktuálním datu, ale se slevou 40%. Kup nebo nech být. Pokud vím, tak zmíněná obec dokonce navrhuje půjčky občanům na nákup. Co lidé, kteří nepatří mezi privilegované a dekret na podobný byt nikdy nedostali? A raději nebudu spekulovat, kdy a za co rozdávali soudruzi v osmdesátých letech dekrety na podobně nádherné byty v takové lokalitě.

8) Bez podtextu, emocí a čistě pro přehlednost se sluší připomenout, že lamentují-li někteří nad děsivými dopady deregulace nájmů, měli by si nejprve zjistit, kdo takovou deregulaci a kdy schválil a protlačil Parlamentem. Aby to nedopadlo jako s kauzou OKD, kdy mám tu a tam pocit, že kritickou smlouvu podepsal některý z pravicových arcilotrů, přičemž razítko pod smlouvou má  ve skutečnosti barvu oranžovou.

9) Pro chronické nostalgiky a příznivce starých pořádků, kteří by snad chtěli namítat, že za bolševika by se nic takového stát nemohlo, bych rád připomněl, že i rudé zrůdy měly na podobné případy velmi efektivní nástroje. Nastat podobná situace před Listopadem, naběhli by k paní úředníci z "byťáku" a z bytu je s odkazem na nadměrečné metry zvesela vystěhovali (a velký krásný byt přiklepli kulichovi té doby). 

Nejsem si jist, zda je to srozumitelné, ale věřím, že kdo chce, ten pochopí. Nehájím radnici, neznám jmenovanou starostku a na Praze 6 nebydlím. Budu rád za každé potrestané svinstvo a za každý odvážný blog plný důkazů o možné korupci. Tleskat budu každému, kdo se rozhodne bojovat proti tomuto nešvaru, který ničí vše kolem nás, vč. toho nejdůležitějšího - hodnot, které respektujeme jako společnost.

Domnívám se ale, že argumentů prostý vzlyk, že něco je dražší, než jak odpovídá stavu mé peněženky, nemá s takovou kritikou nic společného. Ve skutečnosti je to jenom natažená ruka socialismem zhýčkaných, kteří ještě nepochopili, že stát tu není od toho, aby se o všechny staral a aby reflektoval jejich snahu domoci se luxusu za přijatelný peníz, nejlépe na cizí účet. Notabene když taková snaha není ničím jiným, než voláním po realizaci dalších a dalších zlodějin.

http://binko.blog.idnes.cz/c/267810/Pravo-na-luxusni-bydleni-neexistuje-Ani-pro-babicky.html