Proč média používají stále jen pojem "pravicový extrémismus", když ten levicový, alespoň podle mediálního označení, je mnohem krvavější?

Jakmile se někde sejde skupina vyholených lebek, hned se mluví a píše o srocení pravicových extrémistů a neonacistů. Když na předem ohlášený a povolený pochod zaútočí skupina levicových extrémistů - anarchistů, média nepíší o levicovém extrémismu, ale o tom, že se střetli pravicoví extémisté s anarchisty.

Skoro mám až pocit, že pojem levicový extrémismus je pro média něčím zakázaným, něčím, o čem se nesmí psát, ba ani zmiňovat. Extrémisté jsou extrémisty, ať jim je přisuzována jakákoli barva. Každý extrémismus je právem na okraji společnosti.

Největším úspěchem komunistů bylo, že dokázali lidem vsugerovat, že německý nacionalismus byl pravicový. Chyba lávky, nacionální socialismus byl stejně levicový jako komunismus. Obě tato krajní křídla levicové ideologie bojovala o moc a vzájemně se jako konkurence potírala a bojovala proti sobě.

Jaký je vlastně mezi vyznavači nacismu a komunismu rozdíl? Prakticky žádný. Obě ideologie chtějí získat moc a řídit životy jiných. Oběma ideologiím je vlastní násilí a je jedno jestli proti rasám nebo třídním nepřátelům. Mnohdy to splývá dohromady. Obě ideologie jsou krvavé, ale komunistická daleko krvavější.

Střízlivé odhady mluví o dvou stech milionů obětí komunistické ideologie. Přesný počet jednoduše zjistit nelze. Přesto stále není komunismus brán jako extrémismus. Snad kvůli tomu, že komunisté sedí v parlamentu? Celá řada vrcholných představitelů KSČ(M) dodnes vzývá masové vrahy Gottwalda a Stalina.

Vůbec by se nerozpakovali v případě uchopení moci zavést podobný teror, který zde vládl v padesátých letech. Mladí komunisté ještě donedávna měli ve svém progamu násilné převzetí moci a měli kvůli tomu problémy se soudy. Nevím, zda to ze svého programu vymazali, ale ze svých hlav nikoli.

Případ kuličkového atentátníka Pavla Vondouše je názornou ukázkou levicového extrémismu. Tento muž vstoupil do KSČ(M), odkud byl po pár měsících vyhozen kvůli neplacení členských příspěvků. Mnoho levicových příznivců mu fandí a lituje, že neměl skutečnou zbraň a ostré náboje.

Existuje snad přesvědčivější důkaz levicového extrémismu? Pavel Vondrouš je podle odpovědí poněkud jednodušší člověk, bohužel, typický příznivec komunistické ideologie. Protestuje proti systému, kvůli kterému, jak říká, hladoví třetina národa. A tak jde střílet na prezidenta.

Co přesně mu na systému vadí a jaký systém by si představoval odpovědět nedokázal. Blekotání o tom, jak si nemůže každý dovolit základní potřeby, tedy auto, čtrnáctidenní dovolenou a bydlení okořeněné tím, jaké mají v Německu platy prozrazuje o jeho osobě více než dost.

Pro levicově orientované i ty extrémisticky založené je typická závist vůči těm úspěšnějším a zloba nad tím, že se nemají tak dobře. Místo toho, aby se dokázali vlastní pílí vyhrabat výše, raději naříkají a plánují, jak ty úspěšnější a bohatší srazit dolů a okrást o plody jejich přičinlivosti.

Přesně ve stylu 'nechci mít tak krásné prase jako soused, chci, aby mu chcíplo'. A tak je to u těchto lidí, bohužel. se vším. Na této záležitosti mi přijde zvláštní ještě jedna věc. Extrémisté typu Breivik jsou okamžitě zavrhováni, zatímco extrémista typu Vondrouš je mediálně popularizován.

Chápu, že plebs má nyní po tykadlovém hrdinovi hrdinu kuličkového. Ale člověk, který neriskuje jen svůj vlastní život při kabaretním atentátu, ale i životy okolostojících lidí, pokud by ochranka fungovala tak, jak fungovat měla, si takovou mediální pozornost nezaslouží.

Když už média používají u příznivců nacismu nesprávně označení pravicový extrémismus, bylo by dobře, aby začala používat o pojem levicový extrémismus. Chtělo by to občas zapojit mozkové buňky místo používání klišé. Je jen na nás, jak se s extrémismem vypořádáme, ale média by neměla jednomu typu extrémismu nadržovat a dělat, že vlastně neexistuje.

http://polanecky.blog.idnes.cz/c/290425/Levicovy-extremismus-je-pro-media-zakazany-pojem.html