Tak nám zakázali pomazánkové máslo
Snaživí, nikým nevolení úředníčci zase zaúřadovali, tak, jak je ostatně obvyklé, a rozhodnul o tom dokonce jakýsi soudní stolec, o jehož kompetenci mám opravdu vážné pochybnosti, neb rozum nad těmi oslími můstku úpí a úpí...
„Tuzemský rum“ už je taky minulostí, marmeláda má taky své dny sečteny a stane se rosolem a s hrůzou zjišťuji, že léčivá voda Vincentka či Šaratice jsou na potravinu nepoživatelné kvůli složení a na léčebný prostředek nebyly provedeny dostatečné studie. Dlouholetá léčebná praxe zřejmě nestačí a tak se může stát, že nám i minerálku pachatelé dobra zakáží.
Nicméně prvotní naštvání mě přešlo a jal jsem se jít pozitivně konstruktivní cestou. Tedy, navrhnul bych úředníkům z Bruselonia ještě pár podobných změn. Například označení „burákové máslo“ také evidentně není máslem, jelikož rozmixované pražené arašídy mléko neviděly ani z rychlíku a určitě to Lojzu z Horní Dolní zmate. A co teprve takové „kokosové mléko“, nebo ještě hůř „pleťové mléko“. To je vysloveně zavádějící. Kdyby to někdo vypil, bylo by to vysloveně hazardování se zdravím!
Ani „voda po holení“ nemá s vodou mnoho společného o „španělském ptáčku“ už nelze ani spekulovat. Není to pták vůbec, ani jeden, notabene ze Španělska. Dále bych zakázal i „Potěmkinovy vesnice“, přesto, že je právě tihle pánové tak rádi staví. Není v nich totiž nikdy hotel a nemají jediného obyvatele. Utopence si prý můžeme nechat, ale není to nesystematický krok, který je vhodné přehodnotit?
Dalších příkladů se jistě najde ještě celá řada, ale jeden případ, ten bych milým úředníkům zvlášť kladl na srdce. „Pietní akt“ je neomluvitelné označení, protože zcela zjevně jsou obvykle účastníci oblečení. Co s tím?
http://pavelkolar.blog.idnes.cz/c/296154/Tak-nam-zakazali-pomazankove-maslo.html






