Nemám rád, když někdo systémově przní význam slov jen proto, aby získal prostor pro umělé nastavení chování lidí mezi sebou. Všude čtu, jak je nutné pomoct nějakým potřebným. Kdo to proboha je?!

Pokud je někdo ´potřebný´, pak proto, že ho někdo jiný potřebuje. Pokud ho někdo potřebuje, v zásadě mu není nutné pomáhat, protože pokud je ´potřebným´, uživí se bez cizí pomoci. Jenže my mezi ´potřebné´ řadíme chudé, nemocné a postižené lidi, kterým pomáháme proto, že sami by na svou chudobu, nemoc či postižení nestačili. Jsou to tedy lidé zpravidla jiné o něco žádající, prosící, tedy něco potřebující. A jsme u toho. Zprznili jsme význam slov, aby to vypadalo líp. Pomáhat lidem potřebným zní totiž vznešeněji a ušlechtileji, než pomáhat lidem něco potřebujícím.

Je to úplně stejné, jako se solidaritou. Jediná skutečná solidarita mezi lidmi je, když člověk sám pomáhá člověku (či lidem), kterého si vybral s cílem poskytnout mu něco ze svého. Je jedno, zda jde například o jídlo, ošacení, ubytování, nebo peníze v nouzi. Jakmile tento model pravé a nefalšované lidské solidarity institucionalizujete a někdo jiný, než vy, rozhoduje o vašich penězích, které rozdává něco potřebujícím, už to žádná solidarita není. To je politika.

Nemám absolutně nic proti individuální pomoci něco potřebujícím. Naopak. Pomáhám však proto, že něco potřebují a já uznám s ohledem na stav jejich i svůj, aniž bych ohrozil zabezpečení primárně svojí rodiny, že pomoct chci a mohu, tedy nikoli proto, že jsou potřební. Kdyby byli ´potřební´, poskytnu jim pracovní příležitost. Zároveň jsem v jejich zájmu rád, když si uvědomují, že pomoc není automatická, a že na straně pomáhajícího vyžaduje mnohdy nějaké osobní oběti. To je totiž motivující pro obě strany.

Jak říkám, nemám rád, když někdo politickou korektností przní význam slov jen proto, aby zamlžil realitu a pokřivil svět. Cena je příliš vysoká a nikoli jen v penězích. Jistě můžete namítnout, že v ustáleném slovníku je význam slova ´potřebný´ vysvětlen jako chudý, nemající peněz, hmotně nezajištěný, nuzný, ovšem pak by byl z logiky věci člověk bohatý, peněz mající a hmotně zajištěný, člověkem ´nepotřebným´. A to je jistě to poslední, co by si od ostatních něco potřebující lidé mohli přát.

http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/322332/Mame-pomahat-potrebnym-lidem-A-proc-Potrebni-to-nepotrebuji.html