Pokud  by šlápnutí na kuří oko bylo olympijskou disciplínou, měli bychom okamžitě další zlatou medaili, protože v současném prezidentovi republiky disponujeme talentem, který se hned tak nevidí.

Před léty se Václav Klaus pro mnohé nečekaně vrhnul na ekologii a bez váhání se přiklonil na stranu těch, kteří zpochybňují vliv lidstva na tzv. globálním oteplování. Naštval tím sice tisíce upřímných ekologů, kteří v lesích zachraňují podzemníka kovového a přivazují se k vratům továren na spreje, ale opravdu a především  nadzdvihl salónní ekologické aktivisty, kteří ve svých městských kancelářích vymýšlejí nové metody, jak z chřadnoucích státních rozpočtů vytáhnout další biliony na záchranu planety.

Oslabování národních států na úkor plánovaného evropského superstátu, posilování evropské byrokracie na úkor občanských svobod, podvazování tržních podmínek neustálými regulacemi – další prezidentem veřejně nastolená témata, která způsobila zděšení zejména u těch, kteří se již stačili zafixovat na penězovodech, vedoucích od národních vlád do Bruselu a zase zpátky. Nejde jen tak o maličkost, ale  opět o velké peníze, kterých se naopak nedostává těm méně informovaným, stojícím u té špatné roury.

V poslední době zasáhl prezident hned dvě oka najednou. Nejprve vyhlásil amnestii, která vzbudila tak velké rozhořčení u těch, které štve, že si někdo nepůjde sednou za to, co udělal, že jsme si ani nevšimli toho, že mohla také naštvat ty, kteří chtěli někoho poslat za katr za to, co neudělal, ale dlouho odolával. Justiční mafie nemusí být tak prázdný pojem , jak se nám zvenku zdá.

A tento týden poskytl Václav Klaus jednomu z prezidentských kandidátů takovou podporu, že v táboře toho druhého vznikla až hysterická panika. Pravděpodobně půjde o víc, než pouhé křeslo prezidenta, když takové reakce vyvolá strach z toho, že po vyřazení jedničky, která se ukázala jako slabá a pro většinu lidí i přes mediální masáž nepřijatelná, by nemusela uspět ani narychlo nasazená dvojka, do té doby podřimující na zámku Obermurau.

Ve světle posledních událostí se incident z Chrastavy nemusí nutně jevit jako izolovaný čin pomateného jedince, ale mohlo jít i o první varování. Včerejší volání údajného filantropa Janečka po trestu za velezradu je varováním v pořadím druhým. Prezident zkrátka někomu strašně vadí a představa, že nakonec svou podporou přemůže recesistickou volbu facebookových voličů, zaštítěnou naší osvědčeně důvěřivou kulturní a intelektuální frontou, nasvědčuje, že nutí své protivníky vyndat na stůl více karet, než předpokládali a je jim milé.

Možná, že bychom se měli začít ptát, co se to za našimi zády skutečně děje? Politika není dětská stolní hra, někomu v ní také nemusí jít o ideály, ale docela prostě o moc a peníze.

http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=450738