Tak jsem přemýšlel o čem mám dát úvodník. Prezidentův projev v parlamentu a spící pankáč se nabízeli. Ovšem pak mne mnohem víc rozčílila Česká pošta, což rozvádím v rubrice "Z mého života". Tak se asi pustím do pošty.
Tak jsem přemýšlel o čem mám dát úvodník. Prezidentův projev v parlamentu a spící pankáč se nabízeli. Ovšem pak mne mnohem víc rozčílila Česká pošta, což rozvádím v rubrice "Z mého života". Tak se asi pustím do pošty.
Tento polospící moloch má zaměstnanců jako nas*áno či jako v onom pověstném jazykolamu o křepeličkách. Něco okolo 33.333 pošťáků ve tři tisíce tři sta třiceti třech poštách. (Hnidopichy upozorňuji, že čísla jsou přesná asi jako čas na radiu Jereven kde hlásí jesť vósem časóv maximálno vósem dvádcať). Kromě níže popsané zkušenosti, že nechce mé peníze, mám s tímto molochem i jiné zkušenosti. Přicházím s ním totiž denně do styku. Chudák poštová úradníčka mi totiž denně nosí takový balík pošty, že by možná mohla uspět i v soutěži ve vzpírání mezi chlapy. Do firmy samozřejmě. Část pošty mi ovšem jiná úradníčka nosí domů. No, nosí. Protože jsem dopoledne v práci nebo někde, rozhodně ne doma, hodí mi místo pošty(mluvím o doporučené) do schránky pouze upozornění, že mi něco nesla. A že coby daňový poradce dostávám takové pošty docela dost, nepochybujte. Kdybych dostal jeden dopis za měsíc, asi by mne to tak nenadzvedávalo. A já pak odpoledne musím pro svoji poštu pěkně do úřadovny. Pěkná pošta. Moderní. Má asi 6 okének, z nichž jsou trvale fukční nejvýš dvě a u těch je taková fronta, jak když za komančů přivezli banány či mandarinky. To, že většinu frontových bojovníků tvoří důchodci, kteří si své záležitosti mohli odbýt dopoledne, je jiný problém. Nerozumím tomu, proč pošťačky chodí s doporučenou poštou dopoledne, kdy nikdo není doma a pak vypisují lísteček aby si nevolník pro poštu přišel sám, namísto aby takovou poštu nosili odpoledne.
Česká pošta stejně jako zbylé státní podniky patří mezi spolky, které nejen mne, ale i další, dlouhodobě rozčilují svojí bohorovností v přístupu k občanům a firmám a těží z toho, že tyto se bez jejich monopolu neobejdou. Přitom z jejich chování čiší atmosféra reálného socialismu s jeho pomalostí, do očí bijící neefektivitou a nezájmem o klienty. O podivných zakázkách spojených právě s těmito státními molochy přitom slyšíme hotové Písně kosmické. Vláda která se prohlašuje za středopravicovou by měla navrhnout privatizaci státního podniku Česká pošta a posunout ji tak do dvacátého prvního století. Zkušenosti zemí, které to udělaly, jsou výrazně pozitivní. Došlo by k výraznému poklesu počtu zaměstnanců a celkovému zefektivnění činnosti. Objeví se konkurenti jak přímí, tak i nabídky úplně nových služeb. Místo drahých poštoven v nichž je stejně otevřeno minimum přepážek bych služby přesunul za zákazníky do nákupních center. A výnos z prodeje tohoto státního podniku bych využil na důchodovou reformu. A nyní kuk na pár titulků.
Spící pankáč aneb sebeztrapňování knížete Karla pokračuje, napsal na blogu iDnes bloger Štěpař. Tak to je dobrý titulek. A pár komentářů: Ministr zahraničí jako obvykle spal. Je s podivem, že prezidentský úřad chtěl vést někdo, kdo má problém vydržet ve bdělém stavu déle než 10 minut a má v podstatě vychování řeznického psa. Schwarzenberg ovšem ví, že si to může dovolit. Jeho plackové publikum, z něhož polovina jeho jméno ještě vloni v listopadu kloudně neznala, mu za toto punkové gesto ráda zatleská a média to přejdou zbabělým mlčením. Jsou prostě lidi, kteří se nekritizují. A co na toto buranské chování česká média? Asi tak, když Zeman zakopne, média mají jasno = byl na mol. Když Schwarzenberg usne při jednání sněmovny a projevu prezidenta, média zbaběle mlčí, případně to označují za roztomilou aristokratickou kratochvíli. .
A zprávy o počasí: Při kontrole suchosti vypraných trenek na šňůře jsem zjistil, že venku řvou ptáci a smrdí kytky. Proto jsem se rozhodl zmizet honem dom, jak říkáme u nás v zatáčce. Při té příležitosti mi periferní vidění naznačilo, že trávník dosáhl výše porostu na horské louce, o počtu pampelišek nemluvě. Uložený úkol zbavit zahradu všeho nežádoucího odložím na víkend , protože předpověď říká, že by mohlo chcát, možná ale taky ne. Jak už to u našich předpovídačů holt chodí. Jedno je ale jisté. Pomalu ale jistě se otepluje, jak vidno z grafického vyjádření.
A z mého života: Tak to jsem nezažil. V důsledku dovolené sekretářky odešel elektronický příkaz k úhradě SIPO o dva dny později. Dnes se mi ty love vrátily a prej musím počkat až mne doporučeně vyzvou k dodatečné úhradě. Miluji Českou poštu, jak jsem ostatně napsal v úvodu. Taky mi přišel mail od jirinosek@hotmail.com Stojí v něm: Dobrý den, nějak jsem si přečetl pár vašich blogů a takové pusto a prázdno na mě už dlouho nedýchlo. Vaše vyprávění jak jste s partou kamarádů provokoval na prvního máje geronty je úžasné. Jste typický představitel modré lůzy která hlásá heslo kdo nejde s námi jde proti nám. Ta prázdnota vašeho projevu je deprimující. Máte početnou klaku a nijak se nelišíte od skalních komunistů. Je mi vás líto. Nosek Jiří. Tak bych se chtěl pana Noska zeptat, jestli by si teda nemohl udělat jasno v tom, zda jsem modrá lůza nebo skalní komunista. Taky mi uniká, proč to teda vůbec čte. Zřejmě je masochista.
A na Fejsbůku napsali:
A na závěr něco veselého:
A to je dneska všecko.