Kriminalizace politiky, které jsme svědky, si říká o zřízení parlamentní vyšetřovací komise.

Jestliže detektivové z ÚOOZ nepřijdou v nejbližších dnech s obviněním skutečného zločinného spiknutí, nabude policejní zátah na Úřadu vlády skandálního rozměru – napsal jsem v Lidových novinách. Měsíc se sešel s měsícem, a kde nic tu nic.

Státní zastupitelství v Olomouci rozjelo akci, která ohrozila samotnou bezpečnost státu, na základě svévolného výkladu zákona, aniž by se opíralo o jeden jediný precedent, ať už doma, nebo v jiných státech s demokratickou tradicí.

Na základě pochybné právní konstrukce policejní orgán odposlouchával řadu měsíců premiéra České republiky, aniž by o tom kdokoliv věděl. Úzká skupina lidí se tak právním trikem mohla dostat k nejcitlivějším informacím souvisejícím s bezpečnostní státu. A stejně tak na základě vyfabulovaného obvinění vtrhli na Úřad vlády ozbrojenci, aniž by o tom někdo z nadřízených tušil. Olomoucké státní zastupitelství se v celé věci chová, jako kdyby nebylo státním orgánem, který má stát chránit před zločinem, ale nějaká diverzní organizace, která má naopak za úkol český stát podvrátit.

Celá věc je natolik absurdní, že nemůže nevyvolat otázky. Nejednali vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a příslušný soudce, který odposlechy „protimafiánskému“ útvaru povolil, na pokyn nějaké nepřátelské mocnosti? Nebo snad dotyčné „jen“ podplatila politická konkurence? Uvědomuje si vůbec někdo, o co všechno se může v celé věci hrát? Proč bychom měli věřit policii, která se dlouhá léta nechala podplácet a korumpovat? Kromě jedné manželské šlamastiky a zneužití služebního postavení nám nebylo schopno státní zastupitelství nabídnout žádný věrohodný cíl celého svého vyšetřování!

Ale nemusíme si představovat jen ty nejčernější scénáře. Státní zástupce Ištvan je podle všeho přesně ten typ jurodivce, který udělá z etického problému věc trestněprávní, aniž by si kladl nějaké další otázky po přiměřenosti, právní kultuře či po podstatě demokracie. (Ištvan se například vehementně dožadoval potrestání kolegy, který se svým soukromým autem parkoval na místě vyhrazeném pro služební vozy!) Je to přesně ten typ člověka, kterému stačí jen něco podstrčit a on vše ostatní – za jiné – už zařídí sám, aniž by něco tušil.

Služební horlivec, který svým rigidním postupem napáchá stokrát víc škody, než jaký přinese společnosti užitek. Tak se stalo, že premiér, za jehož vlády dostala poprvé v polistopadové historii policie volnou ruku, je sám stíhaný z pomyslného trestného činu, o kterém se právníci přou, zda vůbec existuje, zatímco kmotrové, které se Petr Nečas snažil odříznout od stranické politiky, se smějí.

Jako v 50. letech

A otázky vyvolává samotný postup policie. Proč byli vzati do vazby tři poslanci obvinění z „přijetí funkcí“, ačkoli je věc nejen policejně zadokumentována, jak tvrdí státní zastupitelství, ale je i veřejně známá a nikdo ji nepopírá?

Vnějšímu pozorovateli nemůže postup policie nepřipomenout její zneužívání v 50. letech k politickým účelům: spojování kauz, které spolu nesouvisí nebo souvisí jen velmi volně, do jednoho „případu“, ve kterém se pak nikdo nevyzná, hledání „důkazů“ ex post na základě rozsáhlých domovních prohlídek a prohlídek na pracovištích, vazební stíhání, pro které není sebemenší opodstatnění, jako forma nátlaku… A v první řadě kriminalizace politiky, kdy parlamentní systém, založený na svobodných volbách, nahrazuje policie, která stejně jako v 50. letech stíhá jednání, které bylo dosud beztrestné. Celá věc nyní vyvrcholila obviněním z „úplatkářství“ expremiéra Petra Nečase, které je taky taktické – přichází až měsíc po poslancích, kteří byli obviněni první, aby státní zastupitelství zjistilo, jaká bude reakce.

Česká republika jako kdyby přestávala existovat. Minimální loajálnost vůči státu a smysl pro fair play neexistuje, jedna skupina bojuje proti druhé bez sebemenšího ohledu na zájmy celku. V takovéto společnosti, živené nenávistí, kde všichni vzájemně popichující ty nejspodnější lidské pudy, pochopitelně demokracie nemůže fungovat. Může za to mafie, Rusko, politické intriky nebo jen my sami?

Před časem si člověk myslel, že podobný vývoj jako na Ukrajině, kde byla za politická rozhodnutí kriminalizovaná expremiérka, nemůže v České republice nastat, protože máme přece jen delší demokratickou tradici a právní kulturu než jen tu z komunistické éry.

Podle mne je počínání státního zastupitelství (zásah na Úřadu vlády na základě svévolné právní fabulace) natolik alarmující a závažné, že je tématem pro Bezpečnostní radu státu. Vláda je dnes ovšem, kvůli subverzi státního zastupitelství, paralyzována. Poslanecká sněmovna PČR by každopádně měla zřídit vyšetřovací komisi, která by celou okolnost zásahu a počínání státního zastupitelství prošetřila.

http://www.pravybreh.cz/2013/07/12/petr-placak-policejni-puc/