Hlody pondělní aneb miluji naše média


Týdenní pauza byla vyplněna svátečním lenošením a taky nebylo psát téměř o čem. Snad akorát páně prezidentův projev nebo co to bylo.



Protože do prezidentsky státnické promluvy na něž jsme byli od převratu zvyklí to mělo tak daleko jak holinky k hodinkám i když se oboje natahují. Taky změna z projevu novoročního na povánoční je pěkná volovina. Odkaz na návrat k masarykovské tradici, je taky pouhý pokus o porovnání se s Masarykem. Protože Masaryk nepronášel slovy kolegy Potoczného sebestředné projevy stárnoucího, mocichtivého muže, který je pouze a jen zahleděný do sebe a nenabízí nic jiného, než pohled do nitra svého ega. Kritika svých předchůdců byla taky dost ubohá. Hlavně, že se pochválil podle hesla, že nikdo to neudělá tak odpovědně jako on. Celý projev byl jak se říká jájínkovský. Já, já, já. Všecko co udělal je skvělé. Snad i ty málem pozvracený klenoty. A výhled do budoucnosti žádný. A popis současnosti očima hlavy státu taky kulový. Jediný pozitivum snad jen to, že tentokrát nechtěl popelníček. Dá se říci, že president  utrpěl regulérní záchvat kultu osobnosti. No aklasicky koukneme na pár titulků

A zprávy o počasí: Ptal se mne pavouk, jestli nakonec ti klimaalarmisti s tím oteplováním nemají pravdu. Nechtěl si nechat vysvětlit, že to co je venku není jaro. Je to trouba. Na jaře když napadl sníh, se nedivil. Chudáci meteorologové. Jsou z toho jak čtu na meteoserverech zmatení víc než ten pavouk. Pavoukův požadavek abych mu postavil sněhuláka jsem ale splnil akorát materiál je aktuální.

A z mého života: Tak ty svátky nezačaly dobře. Překvapil jsem tělo něčím co už dlouho nezažilo. Dal jsem si 1/4 litrovej hrnek Granka. Ten sehrál nečekanou roli ve stylu noženky utěkajtě lebo vás obarvím na hnědo. Ovšem poté následovalo to co dělá svátky svátkama. Nezřízené obžerství. Největší překvapení bylo, když mamuš prohlásila, že má chuť na velkýho ptáka. To mi udělalo radost. Až do okamžiku kdy mi řekla, že k obědu nachystala krůtu. Asi budu muset přidat do stravy nějaké ovoce. Nejlépe dle vyobrazení. Jinak se nedělo nic, poněvadž díky tomu že mi prdlo v koleně, jsem strávil týden vleže. Proto jsem koukal na telku víc než je obvyklé. Přitom jsem došel k závěru, že ČT je tak impotentní, že už neumí nic jiného než donekonečna opakované, rádoby vtipné normalizační silvestrovské sračky, jak napsal kamarád na FB.

A na Fejsbůku napsali:

A nakonec něco veselého :
 

A fór na konec:
Už vím, že když ke mně do výtahu přistoupí brunetka a prohlásí 'Chci do trojky', správná odpověď není 'Zeptám se manželky'

A to je dneska všecko.


Vloženo: 30. 12. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)