Včera jsem byl na Pernštejně (jako člen poradního orgánu ředitele památkového ústavu) účastníkem Topolova setkání s památkáři. Řešil se poměrně složitý problém dalšího fungování systému památkové péče
Včera jsem byl na Pernštejně (jako člen poradního orgánu ředitele památkového ústavu) účastníkem Topolova setkání s památkáři. Řešil se poměrně složitý problém dalšího fungování systému památkové péče
, protože na rozdíl od okolních států se u nás v této oblasti zastavil čas. Vyřešit složitost těchto vztahů bude pro příštího ministra kultury úkol z nejtěžších. Bude to úkol z nejtěžšíchproto , protože se asi bude muset sáhnout na některé zavedené sinekury. Ale co mne zaujalo, byla Topolova připravenost k této diskuzi a jeho zorientovanost v problému, která zaskočila zřejmě většinu přítomných.
A večer jsem se pobavil u Facebooku, kam Topol napsal:
Socanská auta mě sledují na každém kroku a pečlivě dokumentují, kdy jedu na kole a kdy v autě. Můžu všechny ubezpečit, že těch několik tisíc kilometrů na kole opravdu nepojedu. Tak si můžou ušetřit práci :-) Kdykoliv někde zastavím, tak se mě lidé ptají: „Tak co, pane předsedo, co nám dáte, co nám slíbíte? A já jim říkám: „ Já nic neslibuju, ale za mnou jedou Sobotka a Škromach a ti Vám slíbí cokoliv :-)