Hlody čtvrteční aneb miluji naše média


Bylo-nebylo. Není to tak dávno, co frčelo heslo "Zrušme veřejnoprávní televizi". V jeho čele stál Think tank e.Stat.  Hlásali:  Zrušme reklamu, poplatky a zprivatizujme ČTK. Tyto závěry jsou mi blízké, a párkrát  jsem o nich již blogoval.



Koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi jsou skrytá daň, která nejvíce dopadá na lidi s nižšími příjmy, a měly by se zrušit. Veřejnoprávní média by se měla financovat ze státního rozpočtu. Znamenalo by to, že by se všichni podíleli na placení televize podle míry svého příjmu. Výtky, že by v tom případě mohla být omezena nezávislost Českého rozhlasu a České televize, jsou  neoprávněné. Podle této logiky by nebyly nezávislé ani soudy či policie, které také dostávají peníze ze státního rozpočtu. Návrh na zrušení poplatků v minulosti prošel senátem, poté se ale zasekl v parlamentu. Dalším problémem je, co je to vlastně ta veřejnoprávnost. Že by to byli oni věční vykladači, kteří nás učí správně myslet a co se jim říká analytici či komentátoři? Nejsou to spíš novodobí politruci manipulující veřejným míněním?  Působí sice v médiích soukromých i veřejnoprávních (v názorové rovině mezi těmito žádný rozdíl není), často přecházejí z jednoho do druhého, a tak např. v politické diskusi na veřejnoprávním médiu vystupuje jako kamufláž nezávislého názoru novodobý politruk z jiného média, vždy však ten, který je ochoten podpořit zadanou tendenci (to se týká ovšem i jiných profesních skupin – když sociolog, tak Šiklová, když katolík, tak Halík, když filozof, tak Bělohradský, když politolog, tak Pehe nebo Dvořáková. Veřejnoprávní televize má přinášet občanům pravdivé a vyvážené informace jako neutrální materiál pro vytváření jejich nezávislých názorů. Česká televize na tuto zásadu dávno zapomněla a naopak se silně angažuje ve prospěch vytváření záporného obrazu stran a lidí, kteří se z nějakých důvodů nelíbí jejím redaktorům, či spíše jejich loutkovodičům. Kdo a na základě jakých hledisek vybírá oběti jejího zájmu, není veřejnosti známo. Proč například Václav Moravec z obrazovky oznamuje, o čem se po pořadu bude mluvit v české politice, jako by se o tom nerozhodovalo na středečním zasedání vlády, ale právě v jeho pořadu? O dryáčnické kotelnici v Máte slovo nemluvě. A co mne vede k tomuto úvodníku? Hned první titulek na který jsem při dnešním výběru narazil Tady je.

A zprávy o počasí: Jaro podle tvrzení meteorologů prý přišlo ve středu, zimě je to ale jedno. Momentálně mne mate třinácti nad nulou, ale fógli na zahrádce se cpou jako diví, takže to vypadá, že přijde kosa a sněžit bude dál. Fógli totiž nejsou blbí. Různé fuchsie které má manželka na zahrádce zasázený však nedbají a lezou na svět.  Vypadá to, že dojde na slova písně, "asi mráz je zkosil mačetou". Dobře jim tak já je varoval. Taky budu muset zas na víkend pohledat kulicha, aby mi v důsledku globálního oteplování neupadly mrazem uši.

A z mého života: Záda v nichž mi prdlo při odhazování sněhu jsem svěřil do rukou kouzelného dědečka zvaného masér. S politováním sděluji, že jak na mne sáhl, tak jsem ho chtěl zabít. Měl kliku, že se mu podařilo postupně mě uspat. Proceduru ukončil baňkováním, takže mám teď kroužkovaný záda. Bolest však moc neustoupila. Kamarád pravil, že mne kopne do koulí, protože platí pravidlo, že větší bolest přebíjí menší. Za předpokladu, že najdu někoho, kdo mne pak namasíruje tam, půjdu do toho.

A na Fejsbůku napsali:


A na závěr něco veselého  :
 

A to je dneska všecko.


Vloženo: 21. 3. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)