Hlody pondělní aneb miluji naše média


Dnes mne zaujal titulek, že muž musí platit náklady exekuce i když byla neplatná. Tak to mi hlava nebere. Stejně jako mi nebere hlava jak může narůst bagatelní dluh třeba za černou jízdu na desítky tisíc korun. Pravda, jezdit načerno se nemá. Je to samozřejmě lumpárnička.



Přistižený pasant má po právu dostat pokutu. Když ji nezaplatí, má být zkasírován. A klidně třeba exekučně. Proti tomu nelze zcela jistě namítnout ani ň. Akorát nevím, proč si na vymáhání dluhů  Dopravní podnik najímá soukromé exekutory. To nad čím tu dnes zvedám obočí je až nemravný nárůst pitomého dluhu, kdy z marginálních dvou stovek se naráz stane více než padesátinásobek. Aby bylo jasné. Vůbec se nezastávám dlužníka. Nezaplatil jízdné, nezaplatil pokutu, nechť je zkasírován. Ale myslím, že všechno má své meze. Ověřil jsem si to na praktickém příkladu, kdy na firmě  přistál výměr k provedení srážky ze mzdy u jednoho takového černého pasažéra, co je u nás zaměstnán. Řekněme si, že jde o člověka, jehož inteligence nepatří k nejvyšším, svoji práci však vykonává k plné spokojenosti nadřízených. Díky nulové kvalifikaci jeho příjmy nejsou horentní. Je rozvedený a pečuje řádně o dvě děti. Řekli bychom slušný člověk. Až na to ježdění načerno. Na druhé straně, ručičku na srdíčko, kdo z nás tak někdy nejel. A díky své "chytrosti" tento človíček strčil před upomínkami hlavu do písku jako pštros, domnívaje se, že role "mrtvého brouka" mu pomůže. Nepomohla. Pohleďte, co vynese taková hlava v písku.

Pomineme-li soudní poplatek, zbude nám neuvěřitelný vývar pro pana exekutora. A představíte-li si, že takovýchto obsílek může takový jedinec dostat i několik (jako je tomu i v popisovaném případě) dostává se dotyčný pod neuvěřitelný tlak a to jen proto, že šikovná právnická lobby si prolobovala takový zákon, který jí umožňuje prakticky loupit za bílého dne s požehnáním zákonodárců. Tak takové odírání "zákazníka" si nemůže v podnikatelské branži dovolit prakticky nikdo. Pojem z ekonomické praxe "přiměřený zisk" v případě exekutorů dostává pěkně na zadel. A tak se ptám, zda je větším lumpem ten černý pasažér, či jiný neplatič nebo loupeživá vyhláška pro exekutorské taxy. Jistě, Na černo jezdit se nemá. Ale aby se dluh pár stovek korun rozrostl na pár desítek tisíc asi normální není. Nu a pojďme na titulky.

A zprávy o počasí: Dostavili se ledoví muži, kteří celý víkend vydatně zalévali zahradu. Dnes se sice tak trochu uklidnili, ale přesto, teplo vypadá jinak. Obávám se, že tráva za barákem naroste do takové výše, že s  ní budu muset svést tuhý boj. Předpovědníci se tak nějak v pohledu na isobary rozcházejí. Podle jedněch zase bude chcát, podle druhých ne. Jojo, nebude-li pršet, nezmoknem, jak praví kočka leze dírou , pes oknem.

A z mého života: Tak korespondence s panem Noskem pokračuje. Teda z jeho strany. Prý mne nečte, ale přesto mi napsal: Dobry den, tajne jsem doufal, ze jste silna osobnost o odpoved si odpustite. Vsak vase zranene ego vas prinutilo mne pokarat z vyse vaseho recnickeho pultiku. Vase blogy nectu proste jsem na ne narazil protoze jsou verejne a tri jsem precetl. Nebojte se dalsi cist nebudu. Odpoved na otazky. Mezi skalnim komunistou a modrou luzou nemusi byt rozdil - mezi Hitlerem a Stalinem taky velky nebyl a masochista nejsem. Taky jste zverejnil muj mail coz je vyrazem neucty k memu soukromi zrovna jako jsem nepostrehl ani spetku treba ucty ke stari ve vasem blogu o gerontech. Ze vseho dycha jen vase snehobile ego a prazdno. Moje babicka tomu rikala slovni prujem. Mate - li touhu zverejnit detaily z meho soukromi mohu vam je duverne sdelit. S pozdravem Nosek Jiri. Milý pane Nosku, opravdu si myslíte, že mne zajímají detaily z vašeho soukromí? Co bych si s nimi asi tak počal? A v rámci faktu, že mne nečtete se těším na další mail.

A na Fejsbůku napsali:


A na závěr něco veselého:
 

A to je dneska všecko.


Vloženo: 13. 5. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)