Za starých časů se vyprávěl vtip o Leninovi. Otevřu noviny - Lenin. Pustím radio - Lenin. Pustím televizi - Lenin. Bojím se otevřít konzervu. Ačkoliv soudruzi říkají, že Lenin je věčně živý, nějak se nám vytratil.
Za starých časů se vyprávěl vtip o Leninovi. Otevřu noviny - Lenin. Pustím radio - Lenin. Pustím televizi - Lenin. Bojím se otevřít konzervu. Ačkoliv soudruzi říkají, že Lenin je věčně živý, nějak se nám vytratil.
I ta fronta na něho už není co bývala. Dokonce ho chtějí šoupnout ke zdi, protože se jim nějak drolí. Ale má zdatné nástupce. Vezměte například takovou profesorku Dvořákovou. V letech 1976 až 1981 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze kombinaci oborů ruština a historie. Titul doktorky filozofie získala v roce 1982 tamtéž. V období 1981 až 1990 byla zaměstnána v Orientálním ústavu Československé akademie věd, kde v roce 1987 získala titul kandidátky věd. Zaměřovala se zejména na politické systémy latinskoamerických zemí.Po sametové revoluci nastoupila do Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV (1990–1992). V roce 1994 se stala jejím mateřským pracovištěm Katedra politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, kde od roku 2002 zastává funkci vedoucí katedry. Věnuje se srovnávací politice, přechodům režimů k demokracii a revolucemi. Politologická pracoviště začala v Československu vznikat až po roce 1989, do té doby nebyl tento obor ve Východním bloku etablován. Habilitační řízení podstoupila na VŠE v roce 1994 (docentka) a poté i jmenovací řízení (profesorka). Tak vidíte čemu všemu rozumí kromě ruštiny, dějepisu a Latinské Ameriky. Soudě podle frekvence jejích komentářů na ČT je televizní profesorka zakleknuta v blocích vždy, když ČT zrovínka potřebuje ten jedině správný názor. Na cokoliv. A tak paní profesorka zhodnotí kdeco. Soudy, korupci, plzeňskou školu, odbory, reformy ba dokonce předpoví defenestraci či pouliční boje. Vzhledem k počtu politologů, sociologů a jiných -logů kterých chrlí naše školy obdivuji její schopnost se v takovéto konkurenci udržet na špici peletonu odborníků na cokoliv. Když pak po takovýchto levicových ouverturách přidá do talonu nějaký výkřik pan Sobotka a agresivní odboráři, lituji, že mi je osmašedesát. Být mi o 20 míň, nechal bych je tu krákat jak pohřební havrany a šel se porozhlédnout po nějaké normální zemi. Zemi, kde partaje neřídí kmotři, vládu eurosajuz a kde nepanuje jemně rozptýlený socialismus. Zemi, kde do televize nerozdávají rozumy bývalé nomenklaturní kádry s aprobací ruština-dějepis. Zemi, kde takovéto vševědoucí vědmy nerozeštvávají lidi svojí pitomou kritikou aniž by uvedly náznak vlastního řešení. Bojím se vyvolávání radikalizace a výzev k pouličním taškařicím, bojím se vyvolávání třídního napětí. Bojím se radikalizace dosud demokratické levice reprezentované ČSSD. Bojím se zdivočelých plukovníků. Bojím se nebezpečí, že přestanou fungovat klasické ústavní mechanismy, parlament a vláda vzešlé z demokratických voleb a mající legitimitu od voličů. Vystupování takový profesorek Dvořákových a velikost prostoru který dostávají mne opravňují k obavám, že dojde na nátlakové akce ulice na hranici zákonnosti. Demokratická opozice, levicová i pravicová, vždy respektovala mandát vlády vzešlý z voleb. Pokud je někdo nespokojený s vládní politikou, může ji změnit, ale tou změnou nemá být vláda policejní junty, ulice, nepokoje, násilnosti a občanská neposlušnost, ale jsou to jen a pouze další demokratické volby. A proto volám: Strčte si profesorku Dvořákovou do.......vitriny a necpěte nám ji ráno, v poledne a večer. Abych se nebál otevřít konzervu. A skočme na pár titulků.
A zprávy o počasí: Prý je z horka ve Svratce tak málo vody, že se kachny musí brodit. Asi je to pravda, protože všechny to měly akorát po břicho. Zasnil jsem se a představil jsem si kachnu brodicí se ve vlastním výpeku. Sklípkan se dohodl s myší co měl sežrat, že do doby než bude mít hlad se myš může koupat v jeho bazénku. Tak ted, abych krmil ještě myš. Taky povídali, že mají vyschlo a požadovali vzorek mého piva. Pak se ožrali a dali se do zpěvu. Akorát nevím proč zpívali prší, prší jen se leje. Možná zítra bude zase chcát.
A z mého života: Tak jsem zjistil, že v cikánském (na mou duši, nikdy jsem neslyšel o Rómském) horoskopu, je mým znamením Hvězda. Psali: Líbí se jim, když zazáří a jsou stále středem pozornosti. Jsou trochu herci, jako by stále byli na jevišti. Respektují však i změny v okolí, snaží se nikdy neztratit kontrolu nad všemi situacemi. Touží být laskaví a ohleduplní, ale moc jim to nejde. Vnímají cit, lásku a věrnost. Když jsem to říkal mamuš, říkala že spíš než hvězda jsem vůl. Toho jsem tam nenašel. Asi kecá.
A na Fejsbůku napsali:
A na konec něco veselého:
A to je dneska všecko.