Hlody páteční aneb miluji naše média


Tak jsem v noci narazil na přenos ze senátu, kde sáhodlouze hovořili o poplatcích za psy, což je v podstatě daň z psího lejna. Chtěl bych být senátorem. Mohl bych za slušný peníze hodiny plácat o hovně.




Je neuvěřitelné, čím vším se naši zákonodárci zabývají. Když už někdo považuje za správné vypisovat i poplatky z psích hovínek, měl by rozhodování o tom kolik, komu a proč napařit nějaké blbé parafiskální daně, ponechat na obecních zastupitelstvech. Mimochodem, z mé vlastní zkušenosti vím, že vybrané peníze stejně mizí v temné díře obecního rozpočtu. A majitelé psů si pak zhusta myslí, že protože mají zaplaceno, nemusí výsledky metaformosy poživatin svého miláčka po sobě sbírat. Při venčení našeho psa totiž vidím, kolik chytráků se neobtěžuje tento výsledek, lidově hovno, pro intelektuály exkrement, po svém miláčkovi sebrat a od místa činu prchají. Našinec který nadává na všechno "nahoře" tak činí i tam, kde osvícení radní vrátili vybrané poplatky v podobě speciálních košů se sáčky. Vzpomínám si, že jsem kdysi chtěje napravovat nesprávnosti, upozornil jednoho takového "nesbírače", přičemž se mi dostalo reakce, že si mám vysrat voko. Protože se jednalo o hrdinu zhruba o 30cm a 30 kg slabšího, přemýšlel jsem, že bych mu jednu mohl ubalit. Zvýšené hlasy přiměly k pozornosti mého čtyřicetikilového drobka k pozornosti. Přestal očuchávat trávník a přišel očuchávat hrdinovo lejtko. A protože pes pozná, když se ho bojíte, přidal ještě temné vrčení. Psa jsem odvolal a hrdinu jsem poslal utrhnout si sáček a sebrat po svém ratlíkoví hovno. Poslechli oba. Můj pes i silák. A poučení? Porovnáním slovních exkrementů v senátu a chování svého psa jsem dospěl k závěru, že moudřejší jeden vrčící pes co se zasloužil o sebrání lejna, než 75 magorů co řeší hodinu poplatky ze psího hovna, přičemž vyřeší hovno, protože nakonec ten blábol co řešili neschválili. A pak by někdo řekl blbej pes. A pojďme na titulky.

A zprávy o počasí: Když jsem ráno vzbudil sklípkana abych zjistil jaké počasí očekává, zaskočil mne požadavkem na koupi válenek. Prý přijde krutá zima. Měl pravdu, jak jsem později zjistil ve zprávách. Po letošním extrémně horkém létě prý nás čeká dlouhá a enormně chladná zima. Prý bude arktická oscilace. Vysvětlil jsem pavoukovi, že se nebudeme s válenkami ukvapovat, protože jestli to bude jak s předpovědí na letošní studené léto, tak očekávám na vánoce 20 stupňů a opalovačku. Urazil se a šel si vyhrabávat zemljanku.

A z mého života: Fejsbůček na mne vyjukl s nabídkou: Napíšeš mi? Jitka je od Vás pouze 15 km a poslala Vám zprávu. Tak to jsem opatrný. Jednou mi napsala jakási Helena Karnga Abraham 24 let věku z republiky v Súdánu. Prý viděl jsem můj e-mailovou adresu a si uvědomit, že bych mohli být milý člověk. Taky prý mi posílá své fotografie. Žádný tam nebyly. Ta musela být tak ošklivá, že je asi odchytil antivir.

A na Fejsbůku napsali:

A na konec něco veselého:

A to je dneska všecko.


Vloženo: 23. 8. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)