Hlody středeční aneb miluji naše média


Tak se nám to krátí. Dnes středa a volební pátek cobydup. Spousta lidí ví, jaký kus cesty jsem prošel s ODS. A proto mi lidé poslední dobou kladou otázky.




 Na té cestě s ODS jsem byl dole i nahoře. Potkal jsem na té cestě lidi dobré, zlé, ba dokonce zmrdy. To není vulgarismus, čtenáře upozorňuji, že to je terminus technikus, viz knihu D-Fens, Zmrdi, vohnouti a my. A díky této mé nepřenositelné zkušenosti, si troufnu odpovědět na kladené otázky. Teď, kdy se ODS vlastní vinou dostala tam, kde je, koho budeš volit nebo koho budeš kroužkovat? A tak ač normálně jsem odpovídal, že to je moje věc, půjdu s barvou ven. Budu volit opět ODS. Se sebezapřením, ale budu. Protože kdybych ji opustil v její nejtěžší chvíli, tak bych si připadal jako krysa. Krysa která navíc sám sobě přiznává, že těch víc než 20 let prodrbala. Protože času jsem do ódéesky vrazil tolik, že bych klidně mohl dělat i něco rozumnějšího. Schválně jsem strávil několik hodin v blízkosti JM lídra Petra Fialy v jeho diskuzích s občany na ulici. A dospěl jsem k názoru, že s takovými lidmi má ODS ještě šanci vyhrabat se z těch s*aček v nichž je. A s takovými jako je Petr Fiala je šance, že z dnešních osmiprocentních preferencí se vyhrabeme nejméně na 15 a v budoucnu snad i tam, kde jsme bývali. Šanci na to dává i mnoho nových tváří na kandidátkách. A k tomu kroužkování. Je to těžké. Zákon dává jen 4 možnosti a tudíž v mých preferencích určitě nezbude na někoho, kdo by to také zasloužil, ale už se mi tam nevešel. Snad se na mne nebude zlobit. Ale prostě volím ty, které znám zblízka, nebo mají dobré předpoklady držet vlajku ODS vysoko, bez rizika průšvihů. Neberte to jako diktát, ale pouze jako výraz mých preferencí. Takže teď ta jména(bez titulů). Není třeba váhat nad jedničkou Petrem Fialou. Pak udělám kroužek u trojky Milana Golase, protože je zárukou potřebné změny na Brně venkově. Na devítku byl tvůrci kandidátky usazen Roman Kraus. No nedejte tam doktora, ředitele největší nemocnice, když právě zdravotnictví bude jednou z válek, které bude třeba vést se socialisty. A už mám jen jeden kroužek. Dám ho dvanáctce, Víťovi Blahovi, krajskému a nyní komunálnímu politikovi, který to má v hlavě srovnané a dobře ví, že ODSka musí kopat především za své, to jest živnostníky a podnikatele. Jsou to lidé, kteří hlavu nemají jen na klobouk a u nichž předpokládám, že byť třeba v opozici, mohou v parlamentu výrazně promluvit. Proto je chci vidět ve sněmovně. Ti, které jsem nejmenoval nechť prominou. Třeba jim pomohou jiní. A proto kroužkujte. Ne vždy a všude je kandidátka plná andělů s křídly. Díky metodě nominace jistě tu a tam proklouzli i čerti. A jen vy své lidi znáte, tak kroužkujte ty, které považujete za anděly. Těm čtenářům, kteří mne hodlají ztrestat za drzost přihlásit se k ODS,vzkazuji. Nemusíte mít rádi ODS, i mne poslední dobou hodně zklamala. Ale pravice musí zůstat silná, jinak kyvadlo překývne tak silně doleva, že se nebudeme stačit divit. Nehlasujte pro podivná seskupení sloužící jen a jen politicko-obchodním zájmům svých zakladatelů. Nehlasujte pro socialisty, protože dřív či později budou vládnout s komunisty jak už to ostatně ukazují v řadě krajů. Volte od středu doprava. ODS, KDU, TOP či Svobodné. Tam víme co můžeme čekat. Běžte k volbám a volte s rozmyslem. Slušnou politiku můžou dělat jen předvídatelné subjekty. Žádní spasitelé s nevyzkoušenými experimenty nejsou cestou k normální, evropské politice. Jak říká senátor Kubera:  nerozhodujte se podle titulků v novinách ani podle průzkumů veřejného mínění. „Ti, kterým se stýská po socialismu, nás volit nebudou. Vy to prosím udělejte. Aspoň kvůli mně. Nechci, aby Teplice zůstaly jediným modrým ostrovem v rudém moři,“ žádá. „Dejte ODS šanci. Hoďte nám to ještě jednou,“ končí Kubera svůj proslov. A pojďme na titulky.

Ale ještě předtím, jako doplněk úvodu jeden průzkum veřejného mínění. Můj koment  k tomu je, že pověstná Hubálkova konstata o 30% hlupáků v populaci je asi překonána.

A zprávy o počasí: Ptal se mne pavouk, jak si stojí tlak, teplota vlkost a rosný bod, prý bychom mohli na procházku do lesa, že prý je tam hezky. No protože ještě v lese nebyl, začal jsem ty údaje shánět. Zjistil jsem, že zítra bude hezký den, že by to šlo. Než jsem ty údaje posháněl, usnul. Tak jsem mu aspoň našel obrázek, jak je v lese hezky. Při té příležitosti, že zítra bude krásný den jsem si vzpomněl na tátu, že by to šlo. Protože táta říkal, že jednoho krásného dne půjdou komunisti do prdele. Tak zítra by to šlo.

A z mého života: Bezprostředně poté, co jsem vypulíroval svůj podkrovní záchůdek, vypěnil mísu Tornadem Bref, vlhkou hadýrkou vycídil mísuzvenčí  i prkénko zevnitř, sundal věci z poličky, otřel na ní prach, otřel všechny pičičandy z poličky a kochal se voňavou místnůstkou. A v tom to na mě přišlo. A bylo po vůni.  Příště se na to vyprdnu. Taky jsem dnes byl v pneuservisu a mám nasazenou zimní gumu. Teda čtyři. A to se vyplatí.

A na Fejsbůku napsali:

A na konec něco veselého
Co napsal Ivan Langer jistému mládenečkovi Liškovi.

A to je dneska všecko.


Vloženo: 23. 10. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)