Vydat či nevydat? To je oč tu běží, dala by se parafrázovat známá věta ze Shakespearova Hamleta. Pro Petra Nečase to je skutečně tragédie, protože se mu během pár týdnů zhroutil celý život.

 Rozvádí se s manželkou, milenka je za mřížemi, on sám rezignoval na post premiéra a předsedy strany a nyní mu hrozí trestní stíhání. Nechtěl bych být v jeho kůži.Státní zástupce Ivo Ištvan žádá Sněmovnu o vydání premiéra v demisi Petra Nečase k trestnímu stíhání.

Ale k podstatě. Pokud poslanci rozhodnou, že Petr Nečas vydán nebude, může jej policie stíhat hned poté, co mu skončí poslanecký mandát. Už to není tak, že by byl zbaven obvinění jednou provždy. Pokud se rozhodnou Petra Nečase vydat, může to znamenat de facto konec politiky.

Vezměme si tři známé případy. David Rath, zde není o čem uvažovat. Dopaden přímo při činu s úplatkem v ruce. Ani socialisté nic proti jeho zatčení nenamítali, protože takový případ se zde skutečně ještě nestal. Byl zbaven imunity prakticky okamžitě a vydán k trestnímu stíhání.

Roman Pekárek byl už pravomocně odsouzený, když se z titulu náhradníka stal poslancem. Nikdo mu nemohl zabránit v tom, aby poslanecký mandát přijal. I zde bylo jednání zcela jednoduché. Byl okamžitě zbaven imunity a dnes už tráví svůj čas za mřížemi.

Vlasta Parkanová je trochu zvláštní případ, řekl bych už na hraně. Byla obviněna ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obžaloba se točí na údajné škodě 658 milionů u vojenské zakázky, když si nenechala udělat znalecký posudek ověření ceny vojenských letounů.

Zde se trochu pozastavím. Vojenské zakázky lze těžko srovnávat už jen z toho důvodu, že výrobci nesdělují za kolik, komu a co prodali, nehledě na to, že rozdílů v zakázkách může být značné množství už jen ve výbavě a výzbroji. Neexistuje žádná tabulka, podle které by se dalo srovnávat, takže i znalecký posudek je prakticky nemožný.

Šlo zjevně i o politické rozhodnutí a mám za to, že celý případ plave na vodě. Od vydání Vlasty Parkanové utekl rok a nic se v této kauze neděje. Dle mého názoru nesmyslné obvinění, ale budiž, stavěl jsem se za vydání, ať se nesmyslnost obvinění ukáže u soudu, jenže ten je zatím v nedohlednu.

Nyní žádá státní zástupce Ivo Ištvan o vydání Petra Nečase. Ištavn rozehrál hodně vysokou hru, protože zde je obvinění ještě nesmyslnější. Politické obchody a trafiky, ty provázejí politiku celou její existencí, tyto praktiky jsou v politice běžné již několik tisíc let.

Není to morální, ale není to trestné. V souvislosti s trafikami či rozdělováním postů mluvit o korupci je totální zhovadilost. Pokud by to bylo trestným činem korupce, pak sbohem politiko. Politika je založená na výměnném obchodě, to je samotný princip politiky.

Vždyť už jen povolební vyjednávání jsou optikou pana Ištvana korupcí. Dohaduje se tam kdo obsadí jaký post výměnou za podporu při hlasování o vládě. Korupce jako hrom. A co teprve odměňování věrných a zasloužilých? Či zbavení se již nepotřebných? Takový Vladimír Špidla, panečku, to byla největší korupce v dějinách české politiky.

Samotné udělení postů ve státních a polostátních firmách je zkrátka politickým obchodem, který se nám i právem nemusí líbit, můžeme ho odsuzovat jako nemorální, ale nemůžeme jej nazvat korupcí. Pokud samozřejmě ještě k tomu nebyly nějaké „obálky“, to by bylo jiné.

Vláda jakožto dočasný vlastník státní firmy obsazuje posty v dozorčích radách svými lidmi, kteří mají coby zástupci majitele dohlížet na fungování firmy. Je zcela jedno, zda tam bude Petr nebo Pavel. Státu žádná škoda nevzniká.

O tom, kdo bude do dozorčí rady delegován je čistě věcí vládnoucí strany či koalice, která si to sama rozhoduje. A že takových obsazení už bylo. A dokonce takových, kdy trafika pro zasloužilce znamenala pro firmu katastrofu. Příklad? Tvrdík a ČSA.

Má už Robert Šlachta připravené beranidlo? Včera přijal post ministra financí Jan Fischer, který před druhým kolem prezidentské volby vyjádřil podporu nynějšímu prezidentovi. Není to náhodou korupce? A co teprve další události okolo Jana Fischera?

Téměř půl roku není schopen splatit dluh za svou prezidentskou kampaň. Neustále posouvá termíny splacení zhruba pěti milionů a najednou v okamžiku, kdy se rozhodne přijmout post ministra financí oznamuje, že ještě týž den nejpozději den následující bude vše uhrazeno a jako zázrakem mu na účet přicházejí miliony.

Není to zvláštní, že peníze dostane v okamžiku, kdy se dostane na post ministra financí? Vždyť tohle je přeci zcela určitě korupce, tak proč pan Ištvan nekoná a neobviní Jana Fischera z korupce stejně jako ty, kteří mu tak najednou posílají miliony?

Jaká je záruka, že jména dárců nejsou jen prostředníci a praví dárci očekávají Fischerovu „vděčnost“? Ale zpět k Petru Nečasovi. Zde je to úplně jiné než v předchozích případech. Petr Nečas není ani odsouzený, ani chycen s úplatkem v ruce, ba ani neudělal zpochybňovanou zakázku stojící na pofiderním posudku ceny vojenské techniky.

Udělal politický obchod. Politika zde stojí na rozcestí. Až dosud jsme měli tři pilíře rozdělení moci, soudní, výkonnou a zákonodárnou. Tyto pilíře jsou v maximální míře nezávislé. Pokud přistoupíme na kriminalizaci politického jednání, pak nemůže být politiky jako takové, protože by bylo možno z korupce obvinit prakticky každého, kdo se v politice pohybuje. Boří se jeden z pilířů moci.

Ti, kteří dnes tleskají obvinění Petra Nečase a požadují pro něj tepláky mohou být zítra zaskočeni, protože totéž se bude týkat i jejich oblíbenců. Proč například ČSSD tak najednou stáhla nominaci bývalého šéfa Sněmovny Vlčka do ÚOOÚ? Ale ono nejde o Petra Nečase či ODS, jde o politiku jako celek.

Nadáváme na politiky, ale ti jsou jen naším obrazem. Kolik lidí požádalo své přátele například o místo pro potomka, než si najde něco stálého za nějakou protislužbu? Nebyla to náhodou korupce? Podle pana Ištvana ano, a tak se může stát, že nakonec si nebude jistý vůbec nikdo. Zvítězí laciný populismus, nastane ochlokracie a udávání. Věznice se budou plnit „korupčníky“.

Vydat Petra Nečase či nevydat? Ono je to vlastně jedno. K obvinění totiž vůbec nemělo dojít. Nemorální jednání není zákonitě trestným činem. Stejně jako je nemorální zaměstnat potomka známého na jeho žádost, tak to nemůže být trestným činem. Účet za nemorálnost vystavuje volič, nikoli trestní senát.

http://www.pravybreh.cz/2013/07/15/rudolf-polanecky-istvan-zada-o-vydani-necase/