Mám se spláchnout?
Dne 13.3 jsem v článku "Kvapil už zase vylučuje. Tak kdo je tu komunista?" napsal mimo jiné tuto větu : "A hned je tu deník, který to rozmázne. Podle webové diskuze na Rovnosti k situaci v Lískovci prý proto, že jedna redaktorka se vodí za ruku s lískoveckým protagonistou . To by vysvětlovalo všelicos z doby před volbami, protože patří do stejného křídla." A to jsem neměl.

A jak zněl originál, který jsem z Rovnosti převzal?
Od: Linda (83.240.1.252) - 9.3.2007 14:59
Láska kvete v každém věku
Viděli jste pana xxxxxxx( v originále jméno uvedeno), vodí se za ruce s redaktorkou MF Dnes xxxxx(v originále jméno uvedeno)!!!!!!!!!Jsem zvědavá, kdy místo výmyslů a chvály začne psát o jeho finančních problémech a jiných závazcích, když jsou si tak blízcí!!!!!!
Protože uvedená militantní diskutérka Linda(zjevně z Hudlíkovského křídla) působila i v ostatních svých příspěvcích spíš jako informovaná než jako pomlouvačka, převzal jsem to.

To jsem si teda nadrobil. Nejmenovaná slečna redaktorka mi zavolala. Uvedenou větu označila za výmysl a pomluvu a velmi slušně mne požádala, zdali bych tu větu z článku vypustil, (přestože jsem ji nejmenoval), každý zasvěcený pozná o koho jde a že jí tato věc ubližuje. Překvapivá věta kterou vyslovila, zněla asi tak, že já sám přece musím vědět, jak bolí pomluva.
To teda zatraceně dobře vím. Když na mě moji odpůrci nemohou jinak, vypouštějí dnes a denně takových pomluv řadu. Dodnes. A paní redaktorka sama s řadou z nich pracovala ve svých článcích. Pravda je, že většinou mi před tím dala slovo, ale jenom tak polehoučku, spíš aby ze mne dostala další informace. A v článku jsem potom stejně vypadal jako pako. Však jsem jí taky odpověděl, že vím jak pomluva bolí a že je dobře, že teď to ví i ona. Jen ona sama ví, jaká byla motivace takových článků, či spíš kdo byl jejich inspirátor. Ty články mám zaarchivované.

Pro nápor jiných úkolů a také proto, že návštěvnost článku byla už naplněna, jsem v něm větu nechal a na věc zapomněl. Proto jsem byl překvapen telefonátem v pátek večer, který už nebyl veden v tónu usmiřovacím, ale v tónu značně vzrušeném až výhrůžném. I na včerejším ZMB jsem se dozvěděl, že jí to dementi dlužím. Na můj argument, že jsem neměl čas jsem se dozvěděl, že si ho mám najít místo vkládání různých blbin na svůj web. A mám to.

Zdá se, že na dementi této věty paní redaktorce velmi záleží. Abych pravdu řekl, z hovorů, které jsme na dané téma vedli mám skutečný pocit, že jí bylo ublíženo. I když to vypadalo věrohodně. Pravděpodobně předpokládá, že elektorát mých čtenářů je natolik reprezentativní, že stojí za to o dementi usilovat. Mazat tu větu z článku v této chvíli ale postrádá smysl.

Tak tedy: připouštím, že inkriminovanou, neověřenou větu, že se někdo s někým vodí za ruce, jsem neměl psát.
Nechť je to chápáno, jako pouť do Canossy - ted akt rituálního pokání.

Na druhé straně se ptám zda je princip ověřování zpráv  (na nějž mne ctihodná kolegyně upozorňovala) profíky novinářského stavu dodržován vždy a ve všem ? V případě mé osoby určitě ne. Mám se teda spláchnout?