Je mi líto, že zemřel Karel Kryl
Pokud bude historie objektivní a srovná přínos v boji proti totalitě třeba mezi Václavem Havlem a Karlem Krylem, pak ten druhý musí zcela jistě zvítězit.
Zatímco Václav Havel psal vcelku nesrozumitelné hry (já vím, většina národa je z rodu intelektuálů, a proto má nejvyšší náklad deník Blesk), Krylovy písničky zněly u táboráků a jejich interpreti se nevydávali za disidenty. Jó, to u Havlů se zpívaly melodické písně Plastic People a tak.
Zatímco nad smrtí Václava Havla truchlíme ve stylu „Kdo nepláče není Čech“, u hrobu Karla Kryla, který celou dobu totality svými písněmi povzbuzoval národ (nejen ze Svobodné Evropy, ale hlavně z magnetofonových pásků) bude prázdno.
Karel Kryl, který byl první obětí novodobé Havlovy totality a rozhlas přestal hrát jeho písně, jakoby z národa vyšuměl. Havel se stal spolu s komunisty mocipánem, Krylovi z toho puklo srdce.
Kdo pro tento národ udělal víc, Havel, anebo Kryl? Pojďme se sejít, my neplačící Češi, Moravané, Slezané, Romové a další v den pohřbu Václava Havla u hrobu Karla Kryla na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze 6, adresu si jistě vygůglujete. Kdo může a hlavně umí, nechť přinese kytaru.
Myslím si, že památku na tzv. hlavního stratéga sametové revoluce Václava Havla slušní lidé uctí nad hrobem Karla Kryla. Budu tam na vás čekat tento pátek 23. prosince v pravé poledne.
P.S.: A třeba rozebereme i to, co touto písní Karel myslel.
http://www.youtube.com/watch?v=a4HTovhrRDc&feature=related
http://presler.blog.idnes.cz/c/236797/Je-mi-lito-ze-zemrel-Karel-Kryl.html






