Jeden ze starostů mi poslal článek do Metropolitanu. Pochybuji, že bude otištěn. Tak si dovoluji ho dát na vědomí alespoň Takto. Třeba se najde někdo, kdo to téma zvedne. A co napsal? Zde to je:
Je sněm starostů je nežádoucí element?
     Je víc jak půl roku po řádných komunálních volbách a všechny struktury působící v brněnské komunální politice měly pokračovat ve své běžné práci. Povolební situace však nabrala jiný směr než se všeobecně očekávalo a vítěz brněnských voleb ODS zůstal na „Velké radnici“ mimo vládnoucí struktury, tzn. nemá možnost účasti na řízení města Brna.

Je sice v evropských demokraciích neobvyklé, že vítěz voleb „u toho“ není, ale na druhé straně je demokratické, že ostatní volební strany když poskládají většinu k vládnutí, obvykle  pokračují v řízení města a zejména v krocích, které vedou k dalšímu započatému rozvoji města. Tady si však nejsem jistý, že vládnoucí seskupení v Brně dělá vše pro to, aby Brno pokračovalo v nastoupené cestě rozvoje a stalo se, jak si jistě většina občanů přeje, městem, které bude minimálně ve střední Evropě uznávaným rozvojovým velkoměstem a centrem, které bude schopné nabídnout návštěvníkům určitý komfort a standard pro který se budou do Brna vždy rádi vracet. Současné počínání vedení města však nenasvědčuje  tomu, že směřuje k těmto cílům. V následujících řádcích objasním, proč si to myslím.
         Město Brno je tvořeno 29 městskými částmi, které mají svoji specifickou historii. Každá část má v současnosti svého starostu a volené samosprávné orgány. Je pravdou, že po komunálních volbách v 15 městských částech Brna je starosta z ODS a zastupuje danou měst. část ve sněmu starostů (dále SS), který je orgánem, kde starostové spolupracují na rozvoji města a tím logicky se podílí také na celkovém vzhledu a chodu města. Netvrdím, že vztah SS jako orgánu a vedení „velké radnice“ byl vždy v minulosti ideální ( existují určité místní zájmy), ale vždy byla vůle hledat konsenzus a tím i určitý partnerský vztah a vzájemný respekt. Po komunálních volbách se však vztah vedení města k tomuto orgánu změnil. Když se prvního sněmu zúčastnil pan primátor, tak slíbil starostům spolupráci s tímto orgánem. Druhý sněm a zejména jeho usnesení způsobilo, že předsedající toho sněmu se však nedočkal ani slyšení na Radě města Brna. Důvod byl velmi prostý. Na druhém sněmu starostové volili předsedy komisí SS, kteří se stávají dle zvyklostí řádnými členy komisí Rady města Brna. Protože ve SS mají převahu starostové za ODS vznikla určitá animozita vedení „Velké radnice“ vůči tomuto orgánu. Proto trvalo členům Rady města Brna 2 měsíce, než odsouhlasila za členy komisí Rady města Brna starosty za SS, ale zároveň přidala další členy komisí ze svého politického vedení, aby Sněm starostů nemohl prosazovat svoje zájmy v příslušných komisích Rady města Brna. A to nemluvím o nehorázném zvýšení prostředků na odměny  ke kterému tím došlo.
         Vše je sice v souladu s příslušnými právními předpisy, je však otázkou, komu a hlavně čemu to prospívá. Jsem přesvědčen, že v závěru tohoto počínání na to doplatí samo město Brno a jeho občané. Vždyť otevírání vyřešené varianty komunikace R 43 v územním plánu města Brna a posuzování nové nulové varianty, zpracovávání dalších nových posouzení variant umístění brněnského nádraží, nejenom oddaluje jejich realizaci, ale hlavně ohrožuje čerpání finančních prostředků ze státních a evropských fondů. A tak bude plynout čas a Brno bude stále tím provinčním městem, které se bude utápět ve zkoumání prozkoumaného.

Ing Jiří Hladík
Starosta MČ Černovice a zastupitel MB