V pátek rakouský kancléř Werner Faymann prohlásil, že je třeba zákonem zakázat dovoz proudu ze zahraničních jaderných elektráren. Viz sobotní MF Dnes.

Fyzika to nevyřešila. Možná že to dokáže rakouský zákon. Pak by byly vědy postaveny na hlavu. Technicky, pokud v nějaké síti, pro jednoduchost předpokládejme síť uzavřenou, tedy stát, máte více druhů elektráren (uhelné, vodní, jaderné, solární, plynové) nemůžete striktně oddělit, z které elektrárny proud odebíráte. Všechny elektrárny vyrábí do jedné sítě a z této sítě odebírají odběratelé elektřinu. Nikdo se nemůže rozhodnout, že chce odebírat pouze elektřinu třeba vodní.

Evropa je momentálně jedna jediná propojená síť. Všichni do ní vyrábějí a všichni z ní odebírají. Měřit lze jedině toky na vedeních jdoucích přes hranici a tím zjistit kdo kolik elektřiny vyváží a kdo kolik dováží a v kterém časovém okamžiku. To je vše. Tečka. Stále si nedokážu představit rakouské vědce, jak rozliší, že na tom vedení z Česka skutečně teče pouze elektřina vyrobená z uhlí v severních Čechách. A že díky našim jaderným elektrárnám svítí Vídeň je všeobecně známý fakt. Ale když na ten technický problém nestačí vědci, tak to jistě vyřeší politici!

Vraťme se ale do reality. Řekněme, že Rakousko zakáže dovoz ze všech zemí, kde stojí jaderné elektrárny. To je už realizovatelné, i když i to s malými obtížemi. Kdo Rakousku zaručí, že elektřina, která k němu proudí třeba z Německa není v Krušnohoří vyrovnávána našimi dodávkami právě do toho Německa? Ale budiž. Zákaz tedy bude platit pro všechny jaderné země.

Vezměme sousední státy Rakouska. Rakousko by pak nedovezlo proud od nás, ze Slovenska, z Maďarska, Slovinska, Švýcarska a dobrých 11 let ještě ani z Německa. Všechny tyto země mají jaderné elektrárny. Zbývá tak jedině Itálie, která soustavně zápasí se zoufalým nedostatkem proudu. Ale především elektrická vedení jdoucí přes Alpy jsou svou kapacitou energetikům spíše pro smích.

Na druhé stránce, kdyby od nás Rakousko proud přestalo nakupovat (a s ním i Německo), tak by se konečně soustavný export celého Temelína (v tzv. základním, tedy stálém zatížení) použil doma a konečně by mohlo dojít na vypínání uhelných elektráren. Žádné emise, žádné zbourané vesnice, žádné doly a uchování uhlí pro budoucí generace pro chemický průmysl. Odpadla by i tzv. mezinárodní burza proudu, podle které ČEZ tlačí ceny proudu nahoru a věřím, že by došlo i ke zlevnění.

K tomu ale bohužel nedojde. Technicky prostě oddělení jaderné produkce od ostatních zdrojů proudu není možné. Ale pokud to rakouská vláda skutečně míní prosazovat, a je vidět že rakouskému kancléři to doposud nikdo nevysvětlil, nebo ani nemohl vysvětlit, že to není možné, tak se možná ještě zasmějeme.  Třeba nám z pera rakouských politiků vzniknou nové fyzikální zákony. Veselé na tom je, že to ale zřejmě sežerou i rakouští voliči. Pamatujeme si velmi dobře, jak jakási podnikavá firma prodávala před lety „chytrou“ krabičku, která od zásuvky vracela atomové elektrony zpět do sítě a propouštěla jen elektrony ostatní, hodné, a přitom vesele zablikala, že právě se jí podařilo nezbedný elektron vrátit. Bylo neuvěřitelné, kolik takových krabiček se prodalo. Takže voličský potenciál má kancléř v Rakousko pro takovéto myšlenky jistě velký.

http://flaska.blog.idnes.cz/c/199291/Kdyby-hloupost-nadnasela.html