Pro ProAlt, odboráře, Holešovskou výzvu, KSČ, ČSSD a další podivná uskupení se sociolog a ekonomka stali božstvem, které dodává jejich křepčení něco jako vědeckou auru. Je tedy dobré připomenout, že jádro jejich výkladu je kritikou téměř dvou století starého jevu, jehož škodlivost byla spolehlivě empiricky vyvrácena.

Docentka Švihlíková to popisuje jako klesající wage share a ve svých přednáškách organizovaných ProAltem to popisuje takovým způsobem, že neznalí posluchači musejí nabýt dojmu, že HDP=wage share+capital share (není, proč??) a že klesající wage share je katastrofa (znovu není, proč??). Profesor Keller mluví o marginalizaci faktoru práce. Oba vlastně svými složitými slovy popisují totéž, s čím se setkáváme už od 18. století - nahrazování práce kapitálem.

Na počátku 19. století při skokové industrializaci v Anglii měl tento proces své projevy, jedním z nich bylo hnutí rozbíječů strojů, dalšími odborové hnutí, utopistická hnutí, manifest komunistické strany od Marxe a Engelse a podobné iniciativy, které, pokud by uspěly, by nám zajistily stabilní pracovní místa ve stejném světě, jako v první polovině 19. století. Nemám pocit, že by nás tehdejší životní úroveň dnes naplňovala štěstím.

Dnes nemáme Engelse, ale doktora Engela v čele LOK, levičáci nechtějí rozbíjet stroje, ale rovnou ty zlé kapitalisty, jinak se jedná o ten stejný proces, který, zdůrazňuji, nám přináší bohatství a prosperitu. Pokud řeknu, že kapitál usnadňuje práci, zní to podstatně lépe a hlavně to lépe odpovídá důsledkům.

Aby bylo jasno, já nijak nechci shazovat ty lidi, kteří mají obavy ze své budoucnosti a kteří pak snadno slyší na to, co říká Keller nebo Švihlíková. Přestože nahrazování práce kapitálem je dlouhodobě pozitivní proces, krátkodobě někteří lidé těžko hledají uplatnění a nabídka pro uvolněnou pracovní sílu se vytváří později s jinými kvalifikačními požadavky, než měla zaniklá pracovní místa. Proces zrychluje s globalizací, přidejme ještě hospodářskou krizi a na flustraci je zaděláno. Ale krize skončí, slunce znovu vyjde a práce se najde, i když pro její nalezení je potřeba jak intenzivně hledat, tak i zlepšovat svoji kvalifikaci.

Rozhodně to není důvod inklinovat k socialistickokomunistickým ideologiím, které žádné bohatství nepřinášejí. Přerozdělováním koláčů nové koláče nevznikají. Pouze svobodná a bohatá společnost dovede vyprodukovat dostatek koláčů, aby ani ti, kteří jsou postiženi nepříznivými jevy spojenými s nahrazováním práce kapitálem, neměli hlad. Jen bohatá společnost dokáže řešit výzvy, které se objevují. Lidé typu Kellera a Švihlíkové, stejně jako kdysi rozbíječi strojů, ve své podstatě chtějí naše bohatnutí zastavit. Nedovolme jim to.

Pesimismus je spojovacím článkem všech "vědeckých" levičáků. Jsou to jen různé obměny malthusiánství. Nebude jídlo, nebude energie, nebude práce, nebude klima, nebude euro (také musím poškádlit nacionální liberály;)). Jděte k čertu s tímhle typem uvažování! Život je skvělý a cokoliv se dá vyřešit! Svobodná lidská iniciativa a pozitivní myšlení je to, co nás posunuje vpřed.

http://martinprochazka.blog.idnes.cz/c/277114/Keller-a-Svihlikova-novodobi-rozbijeci-stroju.html