Uvedený autor provedl na téma Klausovo péro duševní zvratek, na jehož základě lze provést úsudek, že  se  pomátl na rozumu. V odboré terminologii se tomu říká idiocie.

Aby novinář mohl napsat o politicích libujících si bez servítků v luxusu, musí zpravidla sbalit svoje reportérské náčiní a vycestovat někam do dálných zemí.
 
Jistě, je tu třeba Silvio Berlusconi, který nosí hodinky za půl milionu dolarů, nebo třeba Vladimir Putin, jenž byl před časem spatřen se švýcarskými hodinkami za šedesát tisíc dolarů.

Jenže opravdoví borci v marnivosti žijí obvykle v exotických zemích, kde z paláců tyranizují svůj lid. Klasikem byl předloni zesnulý Saparmurat Nijazov, zvaný Turkmenbaši, prezident Turkmenistánu. Nechal si postavit sochu ze zlata, jež se na podstavci otáčí ke slunci.

Kam v tomto ohledu zařadit Václava Klause? Bez uzardění přijal dar, za nějž by se ani Turkmenbaši nestyděl. Firma Koh-i-noor pro něj vyrobila pero ze zlata a platiny, s nímž se má podepsat při chystané inauguraci.

Ke zlaté otáčecí soše to má zatím daleko, ale i tak je to pisátko mnohem dražší než jakékoliv pero, které se nabízí na globální internetové aukční síni eBay.

Škoda, že Klausovi nevyrobili třeba také kravatu s vetkanými diamanty. Asi by se při inauguraci cítil ještě lépe. A přijeli by se na ni podívat novináři z daleka.

Tuto srágoru napsal pan Teodor Marjanovič na
http://zpravy.idnes.cz/turkmenbasi-na-prazskem-hrade-dko-/nazory.asp?c=A080306_144851_nazory_jte
zkratka autora: tdm
Narodil se v Bělehradě, vyrůstal ve slovinské Lublani. Vystudoval filozofii na Univerzitě ve Vídni. V letech 1996 až 1998 pracoval jako redaktor MF DNES se zaměřením na Německo. Dále působil v BBC v Londýně, rok strávil na stáží ve Washingtonu. Od ledna 2007 vede zahraniční rubriku MF DNES. Je laureátem novinářské ceny Ferdinada Peroutky.

Závěr: je to vůl.