Aneb chtěl bych mít Zlatuškovy starosti a Gatesovy peníze. Pilný Jirka  dnes na dole uvedené stránce vážně pohovořil na odborné téma grafická úprava prezidentského slibu. Hlavním cílem však není toto veskrze odborné téma. Cílem článku bylo sdělit, že Klaus zase blbě, což je pro pozorovatele  zřetelný symptom této Zlatuškovy obsese.

Někteří přátelé senátoři o Zlatuškově práci v senátu hovoří tak, že můj jazyk je proti tomu jazykem řádové sestry, ale to nemám z vlastní hlavy, tak pomlčím. Já vnímám jeho působení na městské půdě. Tam je přínos pana radního naprosto nulový, s výjimkou jeho originálního způsobu organizování některých výběrových řízení ať už v hale Rondo, či ve Vírském oblastním vodovodu. Čas na  seznámení veřejnosti s těmito podivuhodnostmi však teprve přijde. Také projekt městské Metropolitní sítě, který by jako radní s kompetencí pro informatiku měl posouvat kupředu  stagnuje. Poslední aktivní počin (zpracování první části prováděcího projektu) byl učiněn ještě za mého působení a od té doby nic, ale zato se věčně věkův se náš radní-senátor zviditelňuje všude kde to je možné. Také na Rivieře se něco dělo naposledy za Hoška a Jonáše. Efektivitu hledání kostlivců a psaní článků jako je ten dnešní a jejich vypovídací hodnotu posuďte sami.

Tak si počtěte, co nám náš Velký glosátor vyplodil:
Inaugurační sláma ve značkových botách
Zlaté pero za milion, kterým prezident Klaus podepisoval ústavní slib, vzbudilo po zásluze polemiky. Rozmařilost takového pozlátka úřadu by například ve Spojených státech nikdy nemohla být přijatelným "osobním darem" pro prezidenta. Konec konců zbývajících devět per prezidentské série končí v hradním sejfu a těžko budou Klausovi následníci vysvětlovat, že je to osobní dar jejich úřadu pro ně samé.

Fotografie zlatého pera a textu prezidentského slibu na titulní straně Lidových novin ze soboty 8. března dokumentuje také obecný úpadek vkusu.
Prostřední odstavec vytištěného textu slibu je evidentně vyveden nikoli profesionálním sazečem, ale nějakým laciným textovým editorem. Zřetelný rozdíl ve velikosti mezislovních mezer mezi jeho prvním a druhým (tzv.
východovým) řádkem vytváří v textu tzv. díry, které jsou ve správně vyvedené sazbě nepřijatelné. Vzpoměňme např. slova významného českého typografa Karla Dyrynka z jeho posudků publikací z roku 1911: "řemeslně správná sazba musí býti těsná, bez děr a řek." Znal to ostatně již Gutenberg, který pro sazbu své 42řádkové bibli užíval několik různých šířkových verzí některých liter, aby docílil stejnorodé úrovně mezislovních mezer v textu na stránce - podobně jako to v té době dokázali zruční písaři při ručním opisování knih.

Nesoulad mezi dokonalým a neskutečně drahým perem a jeho pomocí podepsaným textem, jehož provedení je na první pohled odfláknuté, zasluhuje když ne přirovnání k slámě z podestýlky pro hospodářská zvířata, která kouká ze značkových bot, pak alespoň připomenutí Vodňanského "Královna Alžběta beseduje s traktoristy." Hodně slov padlo kolem údajné nedůstojnosti prezidentské volby v důsledku procedurálních sporů kolem způsobu konání schůzí, na kterých byl prezident volen. Na první pohled patrné nedůstojné provedení prezidentských dokumentů však zjevně nikoho zodpovědného netrápí. V milionových sumách vyčíslitelné není a televizní kamery to při přímém přenosu také nezachytí. 

Jiří Zlatuška, senátor

http://www.lidovky.cz/inauguracni-slama-ve-znackovych-botach-d91-/ln_dopisy.asp?c=A080311_183350_ln_dopisy_gab