Do regionu přitáhli kočovníci a rozbili zde svůj tábor. Vzápětí začali krást, loupit, znásilňovat. Místní obyvatelé jim hlasitě sdělili, ať táhnou pryč, že je v katastru obce nechtějí. Dle mého názoru zcela legitimní reakce. Dle názoru vlády důvod místní seřezat obuchama.

Všechny diskuse se pořád točí dokola, nicméně se vyskytlo (a zapadlo) několik velice zajímavých aspektů.

Obhájci kočovníků argumentují slovy „Kam mají chudáci jít?“

Trošku hloupý argument. Ještě nikdy a nikde se nestalo, aby kočovníci koexistovali dlouhodobě s původním usedlým obyvatelstvem. NIKDY a NIKDE. Vždycky jedna skupina prostor ovládne. buď kočovníci vypudí místní obyvatele, nebo místní vyženou kočovníky. Slavný plot v Matiční budiž příkladem. Výsledkem bylo vykoupení rodinných domků a odstěhování se původního usedlého obyvatelstva. Přitom snad nikdo nemůže rozumně tvrdit, že odstěhování obyvatel z lokality, ke které jsou vázáni po generace je jednodušší než odstěhování kočovníků, kteří zde svůj tábor rozbili před rokem či dvěma. Zajímavé je, že žádný z ochránců lidských práv se neptá, kam se mají odstěhovat původní obyvatelé. Takže můj názor je takový, že když kočovníci jsou pro místní obyvatele nepřijatelní, mají tito naprosté morální PRÁVO požadovat ať táhnou odkud přišli (nebo někam jinam) a zároveň jim tím NEVZNIKÁ POVINNOST jim cokoliv zajišťovat nebo shánět jiné místo pro tábořiště.

Ze vzniku této kritické situace jsou obviňováni developeři, pro které je finančně zajímavé získat nemovitost v atraktivní lokalitě za cenu nemovitosti v méně atraktivní lokalitě plus vyrovnání nějakých menších osobních dluhů a nákladů na stěhování. Tento pohled do minulosti je ale velice krátký. Jak se kočovníci dostali do svého předešlého tábořiště a jak dlouho tam pobyli? To už se nikdo neptá. Kočovníci jsou cejchováni podle svého posledního pobytu. Takže se říká, že přitáhli od Hradce, Ústí či Prahy. Jenomže tak to není! Naslouchejte místním! Tito noví jsou většinou CIZINCI. Zřejmě přednedávnem se vypravili hledat lepší podmínky k životu ze Slovenska či Rumunska a v Čechách vystřídali jenom několik táborů. Tak kde se najednou bere to PRÁVO, že mohou zůstat tam, kde je nechtějí? Třeba na Šluknovsku?

U kočovníků je normální, že se sestěhovávají tam, kde naleznou nejlepší podmínky k životu. Proto táhli do Anglie, Kanady, loni je vykopli Schengen Neschengen z Francie a Itálie. Rumunsko je celé bídné a Slováci přitvrzují. Ten největší průšvih, který by mohl nastat by byl, pokud by kočovníci usoudili, že nejlepší sociální podmínky mají v České Republice. A obávám se, že právě to se děje.

Kočovníci posuzují atraktivitu státu ze tří hledisek:

1.) Osobní bezpečnost (věšení, upalování zaživa, lynčování).

2.) Výše sociálních benefitů. (různé dávky)

3.) Postoj policie a soudů k „drobné kriminalitě“.

Osobní bezpečnost jim zajišťuje policie a ještě se na to bezvadně kouká z okna, jak mlátí obuchama místní nespokojence. Je to naživo a lepší než Kobra 11 v televizi.

Sociální benefity dávají, pravda, některé státy vyšší, ale tam je nechtějí a šupem posílají domů do domovského státu. Aspoň že jim dají kapesné pár set euro na kebuli. To v Čechách hájí jejich právo rozbít si tábořiště kdekoli a místní mají smůlu. Takže jim stačí sem přitáhnout, rozbít tábořiště a porodit na českém území minimálně jedno dítě a mají vystaráno. Už jsou nevyhostitelní a mají nárok na dávky.

No a z hlediska třetího bodu jsou Čechy opravdový ráj na zemi. Drobnou kriminalitu, krádeže, „sběr kovů“ a podobné drobnosti podfinancovaná policie a soudy vůbec neřeší.

Zdá se, že pro kočovníky je momentálně Česká Republika asi nejlepší destinací na světě a je velmi atraktivní se sem sestěhovávat a rodit zde děti. Takže jsme v situaci, kdy z praktické nuly před šedesáti lety dnes tvoří kočovníci zhruba 5% obyvatelstva a tento podíl se rychle zvyšuje jak imigrací, tak přirozenou natalitou. Na to není potřeba ani populační kalkulačka, která vyvolala na stránkách někdejší Národní strany takový povyk.

Média se nám snaží namluvit, že problém s kočovníky je chronický (a mnozí diskutující tuto myšlenku přejímají). Ve skutečnosti je to mnohem horší, neb řešení chronických problémů lze odkládat. Problém s kočovníky se rychle zhoršuje, proto jde nejenom o nalezení řešení, ale toto řešení je potřeba nalézt rychle. Jestliže jich je dnes 5% populace, tak někdy za deset let jich bude 10% se vším, co k tomu patří. Tedy s nároky na státní rozpočet i s přiměřeně větším počtem původního obyvatelstva, které bude přímo zasaženo spolužitím s nimi.

Dnes si spousta lidí z větších měst libuje, jak se jim podařilo přesunout problém ze svého zápraží někam na Šluknovsko. To je velice hloupé. Jestliže kočovníci ovládnou venkov, nakonec padne i ta Praha. Protože Praha bez venkova žít nemůže. Takže můžeme směle konstatovat, že u Rumburka se bojuje za Prahu. A ti Pražáci, kteří si to neuvědomují, jsou pěkní pitomci.

O tom, kdo a jak má problém kočovníků řešit zase příště.

http://nesvara.blog.idnes.cz/c/210924/Kocovnici-na-Sluknovsku.html