Ministr financí a faktický šéf TOP 09 Miroslav Kalousek je klasickým prototypem technologa moci. Prototypem politika, který je schopen a ochoten se bez skrupulí podřídit necitelným pravidlům politického boje.

S takovou figurou mohou empatičtější voliči nesouhlasit, je to však autentický výraz politického postoje. Respektive byl… Nejnovější Kalouskova figura, kdy se pasoval na hlavního mravokárce politické scény, je dílem směšná, dílem nebezpečná. Co tím vlastně Machiavelli české politiky sleduje?

Kolik novinářů by z paměti vylovilo urážky a vulgarity, kterých se jim od Kalouska dostalo jenom proto, že o něm napsali něco kritického? Ale nejenom novináři byli objektem Kalouskových hysterických výlevů. Byl to rovněž on, kdo dokázal na adresu svého vládního kolegy Alexandra Vondry vyslovit obvinění o nadstandardní zlodějně v cause ProMoPro, aniž by vůbec bylo zahájeno policejní vyšetřování. Nevybíravých emocionálních útoků na svou adresu se průběžně dostává i politikům Věcí veřejných například za jejich lpění na stravenkách, či kvůli kritickým výrokům na adresu zákona o odškodnění církví. Ušetřeni údajně nejsou ani ministři VV na zasedání vlády. Ostatně není třeba chodit nijak daleko. Stačí si vzít v potaz výroky, kterých se Kalousek dopustil na adresu Ladislava Bátory, jehož facebookové vyjádření ohledně Karla Schwarzenberga se stalo záminkou pro odchod ministrů za TOP 09 z vlády. Nálepkování „fašoun“ a „rasista“ jsou přece jenom jiného kalibru. Skutečnému Kalouskovu rozhořčení tak vzhledem k tomu, že sám používá stejné, ne-li daleko tvrdší výrazivo, věří málokdo. Co tedy sleduje doopravdy?

Návrat lidovce

Dosavadní koaliční krize se odehrávaly spíše na lince ODS – Věci veřejné. Ať už šlo o kauzu sledováním komunálních politiků ODS v Praze, či o obvinění z korupce, které vznesl bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek na adresu svého šéfa Pavla Drobila.  Kromě již zmíněné kauzy ProMoPro, kdy si Kalousek vyřizoval své separátní účty s Vondrou, se ale tvářil, a s ním i celá TOP 09, jako klidná síla, která si jede svou čistou reformní politiku, a která se tak nenechává vtáhnout do malicherných žabomyších sporů zbytku koalice. V poslední době však ukazuje Kalousek odvrácenou, respektive pravou tvář lidovce v sobě. Licoměrnost a pokrytecké ohánění se morálkou, které dohromady vytvářejí laciný morální kýč. Jako by se vracely zlaté časy Josefa Luxe. Jen v daleko drsnější formě dané rozdílnými povahovými vlastnostmi obou aktérů. Situace je o to vážnější, že většinou se dosavadní spory odehrávaly v koalici, respektive na nejrůznějších koaličních sestavách, zatímco vláda zůstávala víceméně imunní. Především po podchodu Víta Bárty z vlády se z kabinetu stalo celkem dělné těleso, které bez ohledu na koaliční rozmíšky dokázalo přijímat jednotlivé reformní zákony, a posílat je do sněmovny. Kalousek tak zasáhl dosavadní vládní fungování na nejcitlivějším místě. A to právě v době, kdy došlo právě na jeho vládní agendu.  Skutečnost, že reformní balíky jeho stranických kolegů (Drábka a Hogera) jsou již schváleny, zatímco největší „reformní bourák“ se doposud potýká se zásadními problémy, musí být pro Kalouska ponižující. Není divu, že se snaží pozornost od své osoby odvést jinam.

Lov v pravdoláskovních vodách

 Tím nejjednodušším vysvětlením pro změnu Kalouskovy figury je „rozkročení“ strany a cílení na pravdoláskovní voliče a média, kterým se již při vyslovení Bátorova jména dělají rudé mžitky před očima. Posun je v tom, že doposud tento typ voličského elektorátu odchytával předseda strany, přičemž Kalousek se vůči pravdě a lásce naopak vymezoval. Kalouskova změna postoje může souviset i s dosavadní nejasnou pozicí přinejmenším části poslaneckého klubu ODS vůči policejní žádosti o vydání Víta Bárty trestnímu stíhání. V případě, že by výrazná část občanských demokratů hlasovala proti vydání, mohla by se TOP 09 na čele s Kalouskem prezentovat jako autentická morální pravice, zvláště když poslanecký klub vedení strany již dopředu zavázalo své ovečky jednotným hlasováním pro Bártovo vydání.

Boj o voliče dnes ale probíhá především mezi ODS a TOP 09. I tady by se daly najít důvody pro současné Kalouskovy postoje. Loňské obecní volby do značné míry překreslily dosavadní volební mapu republiky. Především zaznamenaly určitý ústup voličů ODS z největších českých měst do sídel střední velkosti, především do bývalých okresních měst. Tím se změnil i akcent na určité voličské skupiny, především cílenější zaměření na malé a střední podnikatele, a na osoby samostatně výdělečně činné. Odrazem toho byla již spolupráce, uzavřená mezi ODS Stranou soukromníků před parlamentními volbami. ODS akceptovala část programových bodů Strany soukromníků, a ta ji na oplátku podpořila ve volbách. Výsledkem bylo i získání postu náměstka na MPO pro předsedu strany Bedřicha Dandu. Vůči TOP 09 přitom od dob, kdy dnešní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek šéfoval Hospodářské komoře, a Danda Sdružení podnikatel a živnostníků, vládne profesní nedůvěra. Za hrou o Bátoru může být i Kalouskova snaha vynutit si na ODS přijetí některých nepopulárních opatření, které navrhuje. Pokud by ale dnes kývla ODS například na Kalouskův plán redukce výdajových paušálů, vrazil by tak mezi obě spolupracující strany klín, a navíc by vůči ODS naštval nejsilnější voličskou skupinu potencionálních voličů. 

Na Klause!

Útok na Bátoru může mít ještě jeden politicko stranický důvod. Již za necelé dva roky bude na Pražském Hradě vládnout někdo úplně jiný než současná hlava státu. Přitom Václav Klaus zatím nevypadá na to, že by se hodlal odebrat do politického důchodu. Spíše se dá očekávat, že bude chtít ještě nějakou úlohu na politické scéně sehrát. Zatím není jasné, v jaké roli se Klaus na politickou scénu vrátí, v každém případě to bude ale na úkor Kalouska a jeho současné strany. Klaus tak bude jeho konkurentem, ať už si členská základna ODS vynutí jeho návrat do domovské strany, tak v okamžiku, pokud se bude své aspirace snažit uskutečnit v nějakém novém subjektu. Pro Kalouska by nemohlo být horší noční můrou, než volební vítězství nějakého dalšího pravicového subjektu, který by ve spojení s ODS vyšachoval ze hry Topku. Není tajemstvím, že právě směrem k vytváření personální základny nové strany míří jak Bátorova hradní nominace na Ministerstvo školství, ale i nejrůznější kontakty s politiky VV. Likvidací „veverek“ jako vládní strany, k níž dnes Kalousek směřuje, tak ve svém důsledku může zasáhnout Kalouskova jediného vážného konkurenta, kterého na politické scéně ještě má. 

http://virtually.cz/journal/?q=node/4016