Námět pro ministra financí
Miroslav Kalousek chová k Ústavu státu a práva neotřesitelnou důvěru, čemuž možná napomohl i posudek, který mu dal za pravdu v ekotendru. Ministerstvo financí tehdy za šest stránek zaplatilo sto tisíc korun.
Doba je, jak známo, obtížná, proces konsolidace veřejných financí však postupuje vpřed a nemilosrdné, avšak spravedlivé škrty ministra financí již dorazily i před brány Akademie věd. Úsilí Miroslava Kalouska plně chápeme a měli bychom pro něj jeden konstruktivní návrh, který může hned navrhnout kolegům v kabinetu. Je jím zrušení Ústavu státu a práva.
Ohromující důkaz neviny
Nechceme zde samozřejmě zpochybňovat odbornou erudici zaměstnanců ústavu, jehož dějiny se začaly psát již v roce 1955. A jsme si též jisti, že kvalitní právní teoretici najdou důstojné uplatnění, například na jedné ze čtyř právnických fakult, jak si to koneckonců představuje v řadě jiných oborů vláda. (Zvlášť když jedna z fakult přímo z ústavu vzešla, bohužel je to tedy zrovna ta plzeňská.)
A nechceme pochopitelně také nikterak hodnotit posudek ústavu, který dává za pravdu Miroslavu Kalouskovi v jeho přesvědčení, že Vlasta Parkanová nepotřebovala před třemi lety při nákupu letadel CASA oponentní posudek.
Jen si klademe otázku, na co je vlastně ústav třeba. Ke zkoumání teoretických otázek práva, jistě, což se ovšem přesně dá dělat na oněch fakultách.
Když se ovšem podíváme do archivu, najdeme nemálo příkladů, kdy ústav - zejména v době, kdy jej vedla nerozlučná plzeňská dvojka Tomaševič & Kindl - sloužil jako dodavatel všemožných pozoruhodných právních stanovisek zaštítěných kulatým razítkem a autoritou vážené instituce. O jednom takovém, které před pěti lety během svého procesu kvůli daňovým únikům vytáhl coby "ohromující důkaz" své neviny Vladimír Železný, soudce Dušan Paška prohlásil, že jej považuje za "tendenční a předem objednaný". (A i Nejvyšší soud nakonec Železného odsoudil k podmínce.)
Razítko na ekotendr
Jsme si ovšem vědomi, že Miroslav Kalousek chová v Ústav státu a práva dlouhodobou neotřesitelnou důvěru. Patrně tomu napomohl i další odborný posudek, kterým ústav po třech dnech zkoumání v srpnu 2008 (ministerstvo financí za šest stránek zaplatilo sto tisíc korun) potvrdil Miroslavu Kalouskovi, že slavný ekotendr podle jeho představ je zcela v pořádku. Posudek psal Kindl a podepsal Zachariáš. Topolánkova vláda se podle něj zachovala - a ta Nečasova jej poslala k šípku.
Kindl ani Zachariáš již v ústavu nejsou, v jeho čele stojí Jan Bárta, bývalý právní poradce prezidenta Klause. Řádný hospodář však jistě musí přemýšlet, nakolik se taková instituce vyplatí, zvlášť když stát a jeho ministerstva zaměstnají pro výrobu podobných dobrozdání nemálo právníků na ministerstvech, v Legislativní radě vlády (která včera rovněž dala ve věci Parkanové ministrovi za pravdu) anebo externistů z různých advokátních kanceláří. Možná nakonec i Miroslav Kalousek sezná, že by nás to vyšlo ve všech směrech levněji.