Napsal mi hned včera, je pečlivým čtenářem mých stránek. Kdybych chtěl být zlý, napsal bych, že potrefená husa zakejhala. Ale protože ho intelektuála znám, asi to nebyla až tak obrana, spíš pokus o vysvětlení. Říkám pokus, protože moc mně nepřesvědčil. My totiž mluvíme každý trochu o něčem jiném. Zde jeho maily, uveřejňuji je s jeho souhlasem. Mail první, po článku Za koho mluví Petr Duchoň.

Ahoj Petře,
mluvím za sebe, a také jsem to řádně novinářům zdůraznil. Se samotným postojem našich zastupitelů nemám problém. Ten vidím v načasování. Kdybychom vilu nabídli k vrácení před pěti nebo deseti lety, bylo by to bráno jako pozitivní gesto. Dnes je to jen z nouze ctnost, která nepřinese městu nic dobrého. O peníze Tugendhatů se nestarám, jen se snažím naznačit, že vrácení vily nejspíše povede k žádosti Tugendhatů o finanční prostředky pod záminkou, co jste využívali a nebyli schopni opravit, to nám zaplaťte. Nebo, v tom horším případě, to s vilou dopadne jako se sochou, která jim byla dříve vrácena. Městu však tyto scénáře podle mého neprospějí.
S pozdravem
Petr

Poté jsem napsal Krokodýlí slzy a přišel mail druhý.

Ahoj Petře,
přečetl jsem si Krokodýlí slzy a dospěl k závěru, že na Tebe řvát nebudu. Jednak souhlasím s názorem, že si Tugendhatovi mohou se svým majetkem dělat co chtějí, a jednak dávno vím, že řvát na Tebe je zbytečné plýtvání sil.

Teď po ranním čaji v Bruselu se můžeme vrátit ke včerejší debatě, ve které jsi konstatoval, že toto není případ nějaké hry. Dovoluji si připomenout, že termín hra, přesněji hra s veř. míněním, jsi do debaty přinesl Ty. Je tedy na Tobě, aby jsi se rozhodl, zda se o hru jedná nebo ne. Ale to je jen taková drobnost. Nyní k závažnějším věcem.

S Tvým heslem co bylo ukradeno ať se vrátí, souhlasím.  Připomínám, že podle primátora Horáka o vlastnictví vily neprojevili zájem a neprojevili ho ani při setkání se mnou v době, kdy jsem pracoval jako primátor.

Tvůj návrh, respektive postoj ODS v ZMB spočívající v navrácení vily původním majitelům je v pořádku, a já s ním nemám problém. Ostatně jsem to takto řekl i na tiskové konferenci. Problém je v načasování tohoto návrhu. Ten měl být přednesen v době, kdy jsme na radnici rozhodovali. Hlavně měl být výrazem dobré vůle města. Takové gesto mělo smysl za předpokladu, že majitelé o navrácení stojí. Víme dobře, že o vilu nestáli.

Dnes je to východisko z nouze, do které se město, z části nezaviněně, dostalo. Dnes říkáme uraženě, tady to máte, když o to tak najednou stojíte. V podtextu pak zní - my jsme se vilou dokázali chlubit, nedokázali jsme ji však opravit. Jsme zvědavi, co s tím podniknete vy.

To není dobrá pozice ani pro město, ani pro ODS, ani pro Tugendhatovi. Kouká z toho pouze ostuda mezinárodního kalibru.

Podle mne je rozumným řešením, ponechat vilu ve vlastnictví města, rehabilitovat ji z městského rozpočtu, konzultovat projekt včetně dalšího provozování vily s Tugendhatovými. Bude-li vila opravena, utichnou současné vášně.

S pozdravem
Petr