Chápu obavy zdravotníků z reformy, kterou připravuji. Někteří z nich se bojí větší transparentnosti, jiní se s mými návrhy ani pořádně neseznámili.

Snažím se přitom reformu zdravotnictví představovat kdykoliv k tomu mám příležitost.
Jsme přesvědčen, že mám v ruce silné argumenty a k dispozici schopný tým i kvalitně napsané zákony. Čeho se mi nedostává, je prostor, abych vše mohl vysvětlit veřejnosti, včetně té odborné. Prostě běžná média, včetně veřejnoprávních, podstata reformy nezajímá. Lékařská komora se věnuje opoziční politice, a tak o objektivním informování z její strany nemůže být ani řeč.

Bez právníka ani paragraf

Proč ale nepravdy o reformě šíří i seriózní deník? Hospodářské noviny vnímám jako objektivní periodikum, jehož redaktoři se orientují v ekonomice a opírají se o fakta. Text Jiřího Leschtiny Nedivte se, že na Julínka křičí (HN, 21. května) ale nelze označit za jiný než velmi povrchní. Autor prokazuje tragickou neznalost (nebo ignoraci) situace, v níž se nachází české zdravotnictví, když tvrdí, že do něj přivádím podnikání. To je tady, pane Leschtino, už dávno. Podnikatelem je každý soukromý lékař, firmou každá nemocnice. Ti, doufejme, mají snad i jiné motivace než jen tvorbu zisku.
Vedle nich tu působí ještě všichni ostatní: od ziskových prodejců léků a zdravotnické techniky až po ziskové dodavatele stavebních a jiných prací či služeb. Jediný rozdíl mezi současností a cílovým stavem po reformě je, že dnes nemají tito obchodníci na druhé straně stejně silného a motivovaného partnera ve zdravotních pojišťovnách. Proto nakonec inkasují zisky vyšší, než je v tržním prostřed běžné. Tak jako zde již řadu let působí soukromé nemocnice, vznikla i nová soukromá pojišťovna, a to podle současných zákonů, nikoliv díky reformě.
Zastávám názor, že trh zdravotních služeb musí být regulovaný. A to dokonce velmi přísně. Jiří Leschtina se tak svým komentářem vlamuje do otevřených dveří a lze se domnívat, že ani nezná veřejně dostupné věcné záměry reformních zákonů. Zásadní zlepšení dohledu a regulace je totiž základním pilířem reformních návrhů.
Nárok občana na zdravotní služby bude na rozdíl ode dneška hlídán a bude vymahatelný. Také podmínky pro udělení licence zdravotní pojišťovně - a dozor nad její činností - budou mnohem přísnější a prováděné specializovaným úřadem pro dohled. Zdravotní pojišťovny budou nuceny (opět na rozdíl od dneška) používat řadu nástrojů bezpečného hospodaření. Připomínat v této souvislosti nepravosti, k nimž docházelo v 90. letech - jak to autor ve svém textu činí - je, řekněme, scestné. Navrhovaná regulační opatření totiž vycházejí ze současné úpravy dohledu nad bankami a komerčními pojišťovnami. A také z faktických zkušeností českých i zahraničních regulátorů. V případě reformy zdravotnictví nebyli právníci ponecháni vzadu, ale od začátku začleněni do pracovních týmů.

Mluvte, máte-li mi co říci

Prosím pana Leschtinu a každého, kdo se obává nedostatečné regulace, aby si nejprve přečetl věcné záměry zákonů. Pokud jsme na něco zapomněli, vítám každý konkrétní návrh, jak regulaci zlepšit.
Je ale těžké vyhovět přání zakázat jakékoliv propojení mezi pojišťovnou a poskytovatelem. Zvláště tehdy, když sám autor takového doporučení jedním dechem dodává, že podobný zákaz je možné obejít. Takový zákaz samozřejmě není ničím jiným než jen demonstrací líbivého populismu.
Mně se však jedná o skutečnou a účinnou regulaci, z níž bude mít prospěch především pacient.

Nárok občana na zdravotní služby bude po reformě na rozdíl od dneška hlídán. A bude vymahatelný.