Petr Paulczyňski: homepage

O ceně vodného - ještě jednou, po Duchoňovsku.

Před nedávnem mi přišel mailem komentář k mým zamyšlením nad cenou vodného. Občan MH( já tě Milane neprásknu) mi napsal docela nesouhlasný dopis. Protože se v něm odvolal na Petra Duchoně, požádal jsem Petra o odpověď. Zde je i s původním dopisem pana MH.

Ke zmrazení ceny vodného bych si dovolil velmi důrazně oponovat.

Zejména nikdo nepřesvědčil, že soustavné zvyšování cen vodného a stočného je nutné a z čeho vychází. Monopol NENÍ  NIJAK TLAČEN K EFEKTIVITĚ, když se nedostává, tak se prostě zvednou ceny, však to lidi zaplatí! Účetně se totiž dá zdůvodnit všechno.

Nakonec o tom píše i europoslanec Duchoň v Regionální listy ODS 2/2006 v článku bez jediného věcného a měřitelného argumentu:Stejně to zaplatíme....

I Duchoň přiznává, že moloch BVK potřebuje svoji stále větší porci bez ohledu na to, zda občané šetří nebo ne. Přesně to, co jsme kdysi vytýkali komunistickému rozhazování.

Ano, stejně to zaplatíme. Někdo se skřípěním zubů, někdo s radostí, protože se mu to tisíckrát vrátí........

A snad mne natolik znáš, že to není z mé strany ani závist ani socanské všichni máme stejný žaludek, ale prostá - a stále větší - nasranost na neustálé okrádání ze všech stran. Já těm papalášům nezávidím jejich několikasettisícové platy a odměny. Jen nevím, proč bych jim na ně měl nedobrovolně přispívat, když je trvale klesající spotřeba pitné a množství
odkanalizované vody jak pan europoslanec píše.......

Zdraví MH.

Proč platíme za vodu stále více
Kdysi jsem měl Oltcita, dnes jezdím Octávií. Zaplatil jsem za ni řádově více než za Oltcita, přitom její spotřeba je podstatně nižší. Tuším, proč tomu tak je, a tak si nestěžuji. Ostatně, bylo to moje rozhodnutí.
Něco podobného se stalo ve vodním hospodářství v Brně. V době Oltcitů byla kvalita pitné vody horší než dnes, přestože kvalita surové vody byla tehdy lepší. Zastaralá technologie úpravy vody a nevyhovující rozvodné sítě toho byly hlavní příčinou. Vody byl nedostatek. Upravovala se v Pisárkách, ta lepší se přiváděla z Březové. Použitá voda, která neunikla děravou kanalizační sítí do okolí, se nedostatečně čistila v Modřicích. Odtud se pouštěla do špinavé Svratky, kterou ještě více znečistila. Za to jsme platili pokuty. Město bylo v zásobování vodou mnohem zranitelnější než dnes.
Jeho obyvatelé si přáli zlepšení ve všech zmíněných ohledech. Chtěli lepší vodu. Dnes má devět obyvatel z deseti kvalitní vodu z Březové. Ztráty vody v síti klesly ze 13 mil.m3 ročně na 5,5 mil.m3. To odpovídá, uvážíme-li rozsah vodovodní sítě, současnému evropskému standardu.
Přivedla se voda z Víru. Zrekonstruovala se čistička. Ročně tak pošleme do Židlochovic o 500 tun dusíku a 50 tun fosforu méně než před její rekonstrukcí. Voda, kterou my Brňané pouštíme do Svratky je čistší, než ta, která k nám v řece přitéká. Je to nutnost. Průtok čističkou totiž představuje zhruba polovinu průtoku Svratkou v dobách sucha. Pro srovnání, průtok odkanalizované vody ve Vídni je hluboce pod jedním procentem průtoku Dunaje. Přesto se Vídeň snaží čistit co nejlépe. Dnes se pyšní tím, že má nejlepší čističku na světě. Podle srovnání vzorků vyčištěné vody si troufám tvrdit, že ta naše není o nic horší.
Jo, kdyby se takto chovali k vodě naši spoluobčané na horním toku Svratky, to by bylo v přehradě koupání! Jenomže ono je pohodlnější spláchnout, poslat svinstvo po vodě, platit nízké stočné a naříkat, že nejsou peníze. V nejhorším se zatlačí na Brno, ať si problém vyřeší za svoje. Brno je a doufám i bude solidární s jinými. Za znečištěnou Brněnskou přehradu by však měli nést svou odpovědnost především ti, kdo ji zaneřádili. V prvé řadě k nim patří města a obce na horním toku řeky. Pro začátek by stačilo, kdyby do ní přestali vypouštět tolik nečistot.
I Brňané mohou leccos učinit ve prospěch čisté vody. Ve výlevkách a záchodech končí stále více odpadu, který tam nemá co dělat. Čistička dnes odlučuje téměř dvojnásobné množství tuku než před 5 lety.
Zvýšení kapacity čističky tak, aby byl možný další rozvoj města a napojení tisíců domácností na kanalizační systém, to byly další požadavky našich občanů. Zkrátka Brňané si objednali Octávii za velké peníze. Dokonce za tak velké, že bylo třeba si vypůjčit.
Čtenář možná namítne: „Já jsem si nic nepřál. Taky jsem nic neobjednal, proto nehodlám Brněnským vodárnám víc platit.“ Jak to ale funguje ve všech demokraciích světa, jménem občanů rozhodovali legitimně zvolení městští zastupitelé. Ti také v předstihu a řádně informovali o krocích, které hodlali pro zlepšení situace podniknout.
Ještě před tím, než rozhodli, kladli si řadu rozumných otázek. Mezi nimi také otázku, zda cena vodného a stočného nevybočí z pásma sociální únosnosti. Věděli přitom, že spotřeba vody bude klesat, a že by se měli připravit i na neočekávané události. Cena vodného a stočného roste. Z pásma sociální únosnosti však nevybočila. Svědčí o tom nejen srovnání s jinými oblastmi v ČR, ale také velmi slušná platební morálka spotřebitelů vody.
Jak je možné, že roste cena při klesající spotřebě? V oboru výroby pitné vody, distribuce, odkanalizování a čištění odpadních vod dosahují fixní náklady, tedy náklady, které nezávisí na množství vyrobené vody,  85 % z celkových nákladů. Jestliže v roce 1992 byla průměrná spotřeba na osobu a den 184 l a nyní je 120 l/os/den, nelze čekat v celkových výdajích zásadní úsporu.
Velké břemeno pro dnešního odběratele však představuje neblahé dědictví. Od roku 1939 do roku 1989 se vodní hospodářství zanedbávalo. Podílel se na tom dotační a přerozdělovací systém. Na  počátku 90-tých let bylo celostátně určené vodné a stočné 0,80 Kč/m3, místní náklady však byly na úrovni 6,40 Kč/m3. Zmírnit dlouholeté zanedbávání bylo možné jen za cenu velkých investic. Díky vyšší efektivitě BVK se podařilo udržet vodné a stočné na úrovni plně srovnatelné s vodným a stočným v jiných městech. Řadu z nich však masivní investice teprve čekají. Uvidíme jak s cenou stočného v Praze „zacvičí“ nová  čistička, kterou chtějí stavět. Ta naše nám prodražila cenu vodného a stočného zhruba o 5,65  Kč/m3.
Brno jezdí v Octávii již dnes. I jinde se leccos dobrého podařilo. Mnozí však jezdí stále v Oltcitu, ale na ceně se to nepozná, jak ukazuje následující tabulka ceny vodného a stočného v okolí města Brna. Ceny jsou uváděny v Kč/m3 včetně DPH.

20062007
Blanensko a Boskovicko55,5558,28
Břeclav51,9855,13
Hodonín48,7550,21
Ivančicko49,6753,99
Šlapanicko, 1.část55,02 57,96
Šlapanicko, část Říčky50,7253,52
Tišnovsko49,9852,08
Židlochovicko48,2051,66
Brno – návrh BVK 49,98 53,00

Petr Duchoň


zpět | tisk | poslat odkaz
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 1605x, známka: 2.9
Kategorie:
online: 29
návštěv:

Locations of visitors to this page blog.idnes.cz
odkazy
Václav Klaus
eStat.cz
Město Brno
Moderní Brno
   ODS
   ODS Brno
   
   
   
   
odjinud aktuálně

TOPlist