Někdo bude jásat, jestli se dneska v Kosově vyhlásí nezávislost, někteří budou krčit rameny. Já budu nepochybně ten, který bude krčit rameny...Je to v Evropě skutečně unikátní rozhodnutí. Nestalo se  tak ještě od 2. světové války.

Takovéto rozhodnutí o hranicích státu může mít velmi bezprecedentní důsledky, může to mít domino efekt, jak se říká. Některé jiné části jiných států mohou najednou přijít na to, že jim to tak úplně nevoní v tom větším státu, ve kterém se dodneška nacházejí. A ty hlasy slyšíme. A jestli Srbové nám dneska říkají: zejména Vy Češi byste to měli chápat, to je další Mnichovská dohoda, prostě o nás bez nás, apod... Tenhle příměr bych (sice) nepoužil, opatrně zacházím s takovýmito velkými gesty a velkými slovy z historie. Ale vím, že tento hlas zní, oni to tak mohou cítit. Mé hodnocení je věc v dané chvíli druhá. Já se toho ale opravdu bojím. A aby z Kosova vznikl takový jistý protektorát Evropské unie -  protektorát, to je termín, který k mému úžasu zazněl od jednoho z prezidentů tohoto regionu při loňském brněnském setkání 18 prezidentů střední, východní a jižní Evropy. Tenkrát jsem zesinal hrůzou, protože u nás má to slovo tak negativní konotace, že nikdo z nás by se vůbec neodvážil použít ho pozitivně. No, jeho úvaha zněla: Tak my budeme protektorátem Evropské unie. Toho  se děsím.

http://www.euportal.cz/Articles/2366-vaclav-klaus-o-odtrzeni-kosova-od-srbska-a-o-mnichovu.aspx