V dubnu jsem zde napsal povídání o své účasti na Ideové konferenci ODS, kde jsem se účastnil jednání v zahraniční sekci (http://jubanek.bigbloger.lidovky.cz/c/33824/Ideova-konference-ODS.html).

Z této debaty byl přijat výstup rezonující názory členské základny. Domníval jsem se, že závěry Ideové konference ODS bude vedení strany a představitelé ODS ve vládě brát jako fait accompli, jako směrnici, jako závaznou politiku. Nevěřil jsem tvrzení Pepy Zielenience, že ODS mění svou zahraniční politiku. Po chabém půlroce zjišťuji, jak šeredně jsem se mýlil.

Některým věcem nerozumím. Myslel jsem si, že když odborné sekce něco vyplodí, vedení řekne: "hm" nebo "aha" a zkoriguje vlastní představy o dané politice a tuto politiku dle mínění většiny upraví. Pokud si vedení myslí něco jiného, ať si přesvědčuje a snaží se názor členské základny měnit.

No blbost. V ODS je to již jinak.

V zahraniční sekci jsem neslyšel nic jiného, než žhavě ukuté názory na Lisabonskou smlouvu: na to, kterak je EU za zenitem, jak nás masírují eurobyrokrati, jak by to šlo změnit, samé bla bla bla. 

Když však přišlo na lámání chleba, zastalo vedení ODS a Saša Vondra, který tam mimochodem seděl ve druhé řadě, velmi odlišnou pozici od hlavního eurorealistického proudu v ODS. Jakoby kritický postoj vůči EU a odmítavý postoj k Lisabonské smlouvě bylo cosi, co si Klaus náhle vycucal z prstu a z nudy jen tak prudí.

Myslel jsem si, že rozumím například tomu, k čemu jsou Ideové konference: totiž k interakci mezi vedením strany a členstvem. Houbeles. Jsou k tomu, jak si pokecat s kámoši, říci předsedovi "zdar Mirku", domluvit nějaký kšeft a nacpat se na rautu. 

Nemyslel jsem, že toto napíšu.

http://jubanek.bigbloger.lidovky.cz/c/59336/Och-jak-jsem-se-mylil.html