Byli jste kolonizátory, určili jste absurní hranice a váš záměr byl využívat chudáky. My jsme se však vrátili domů jako potomci této země, člověk nemůže být okupantem ve své vlasti.

1.  Vážení Evropané, předvolali jste si naše velvyslance, abyste vyjádřili svůj nesouhlas  s nejpřirozenější věcí každého národa – být obyvateli ve své zemi. Zmýlili jste se. Neusadili jsme se na okupovaných palestinských územích. Je to naše země. Je to jediná vlast židovského národa, kam jsme se nevrátili kvůli pogromům a ani kvůli holocaustu. Neprosili jsme se vás, abyste nám učinili dobro „na úkor Palestinců“ v důsledku vaší dlouholeté tradice ničit, vraždit a zabíjet Židy. Vrátili jsme se domů, neboť to byla touha pokolení. Nikdy jsme nerezignovali na náš sen o  návratu na Sion. Kdekoli na světě se Židé vždy modlili s myslí upřenou k Sionu. Pokaždé, když  pojedli chléb, děkovali Bohu a prosili jej „smiluj se nad Sionem“ a též „a Jeruzalém znovu postav brzy za našich dnů.“ V radostné chvíli při svatebním obřadu se ženich a nevěsta zapřísahají přísahou dávných vyhnanců ze Sionu: „Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene“ (Žalm 137). Také náš kalendář používaný i v diaspoře je rozdělen podle zemědělského cyklu Země Izraele. Sto a více let před vznikem sionistického hnutí se již náš národ začal hromadně vracet do své vlasti.

Současně Země Izraele zůstala věrná svým synům. Země Izraele nikdy nepřijala jiný národ. Od doby, kdy jsme byli vyhnáni, neexistoval zde žádný stát. Naprostá většina území byla po staletí pouští a procházeli jí kočovníci.

Po zničení druhého Chrámu v prvním stol.o.l. zůstalo ještě mnoho židů v zemi. Tito Židé přežili až do 7. století křesťanskou okupaci (Byzantince – D.M.), poté následovala muslimská okupace, která dala tamějším Židům na vybranou: přijmout islám nebo opustit svou vlast. Ti, kteří se chtěli otevřeně hlásit k víře otců – odešli. Ostatní, kteří lpěli na životě v Zemi Izraele – přijali islám a generaci dvě žili podobně jako španělští marané, až nakonec zcela splynuli s muslimy. Ironií dějin je skutečnost, že mezi opravdu nejstaršími arabskými obyvateli země je část s židovskými kořeny. Většina předků současných Arabů přijela do země v době, kdy jsme se začali vracet do své vlasti. Podobně, jako muslimští přistěhovalci k vám, také do Země Izraele přicházeli muslimové ze sousedních zemí a hledali tu práci a obživu. Mnozí z nich sem přišli během britské okupace (britský mandát nad Palestinou, 1918-1948 – D.M.). Britové byli vůči Židům velmi nedůtkliví, znemožňovali jim návrat do vlasti, ale nijak nekontrolovali velký proud Arabů z celého Blízkého východu, který zaplavoval zemi. Mimochodem, roku 1948 odešlo mnoho Arabů ze země na výzvu svých vůdců s nadějí brzkého návratu poté, kdy Židy zničí. OSN pro ně učinila dokonce změnu v definici uprchlíka: „Každý, kdo se nacházel v Zemi Izraele (t. j. Palestině – D.M.) dva roky před rokem 1948.“

Rozumějte tomu dobře, v první polovině 20. století přišly do země statisíce Arabů a tito dnes žádají „právo návratu“. Také vy, Evropané, jste tvůrci této tragikomedie.

2.     Římané ve druhém století o.l. nazvali zemi Palestinou (rozhodnutí císaře Hadriana po potlačení Bar Kochbova povstání roku 135 – D.M.), aby vymazali název Judea, připomínající spojení Judských – Židů s touto zemí. Arabové žijící v této oblasti přijali s radostí římský název země, který odkazoval na dávné Pelištejce, část tzv. mořských národů, kteří okupovali pobřežní část Kenaánu. Arabové také přijali za svou římskou strategií zpřetrhat pouto mezi Židy a jejich zemí a mezi jejich hlavním městem Jeruzalémem.

Vy chcete vyřešit konflikt mezi námi a muslimským světem, ale sami nevíte jak zabránit muslimské okupaci vašich měst. Není daleko doba, kdy miliony muslimských přistěhovalců povstanou a budou žádat část vašich území: islámskou autonomii, rozdělení země nebo, pokud nadále nebudete rodit děti, pak cestou demokracie a politické korektnosti islám ovládne vše.

Co uděláte potom? Váš pud sebezáchovy se dávno ztratil. Myslíte si, že když budete spolupracovat s arabskou lží, tak si vykoupíte klid a bude vám lépe?! Ztratili jste paměť nebo jste již zcela ohluchli a neslyšíte hluk davu ve vašich ulicích? Způsobili  jste chaos ve svých a našich dějinách. Je pravda, že jste byli kolonizátoři, okupovali jste cizí země, určili jste absurdní hranice, které rozdělovaly kmeny a spojovaly protiklady (viz Sýrie, Libanon a Irák), které jsou oblastmi neustálých válek. Vašim záměrem bylo manipulovat obětmi kolonizace, dokud vám budou užiteční.

My jsme se však vrátili domů. Nejsme cizí kolonizátoři, nýbrž jediní zákonní potomci této země. Cílem našeho návratu nebyl Tel Aviv, ale především oblasti, v nichž se zrodil a formoval náš národ – Judsko, Samaří a Jeruzalém. Znáte přece bibli? Člověk nemůže být okupantem ve své vlastní zemi.

Dror Eydar, Ph.D.,  je  literární teoretik, kulturolog, specializující se na srovnávací hebrejskou literaturu. Kromě toho je též literárním kritikem a redaktorem, přednáší teorii umění a historii v jeruzalémské Akademii umění Bezalel a dříve přednášel na Fakultě sociálních věd University Bar Ilan .

http://eretz.cz/2012/12/otevreny-dopis-evrope/#more-12737