Podivná nečinnost
Nejvyšší správní soud vynesl před pár dny rozsudek, který označuje proplácení zdravotnických poplatků jednotlivými kraji za nezákonné. Stručná správa o tomto rozsudku proběhla v podstatě bez velkých titulků a komentářů všemi médii. Což mne velice, velice zaráží.
Šlo přece o naše daně...
V tomto jasném a nekomplikovaném případě jde přece zcela snadno a rychle dohledat, kdo konkrétně zákon porušil a připravil tak nezákonně kraje o desítky milionů korun.
Orgány činné v trestním řízení by pak měly tyto osoby logicky obvinit ze spáchání dvou trestných činů, a to porušení povinností při správě cizího majetku (šlo přece o naše daně, se kterými měly řádně a pochopitelně zákonně nakládat) a dále zneužití pravomoci veřejného činitele (bez těchto pravomocí by se nezákonného jednání nemohly dopustit).
Vzhledem k tomu, že hejtmani jednali ve shodě (existují pro to desítky nezvratných důkazů), páchali trestnou činnost v organizované skupině. A vzhledem k tomu, že škody jdou zcela prokazatelně do desítek milionů korun, logicky by jim měl hrozit trest mnoha let odnětí svobody. A nejen hrozit.
Někomu to projde, jiný by měl smůlu U každého jiného občana, který by svým nezákonným jednáním v organizované skupině připravil osoby nebo instituce o takové peníze, by tomu totiž rozhodně tak bylo.
A to nemluvím o značně přitěžující okolnosti, že byli na nezákonnost svého jednání trvale a z mnoha stran upozorňováni, avšak namísto nápravy se naopak snažili tuto svoji nezákonnou činnost různými právními kličkami (darovací smlouvy apod.) maskovat a krýt.
Korupce, která není trestná Další přitěžující okolnost pak vidím v tom, že touto nezákonnou činností se druhotně snažili uplácet jednu skupinu občanů - voliče ČSSD -, aby z toho měli mj. nemalý osobní prospěch v zisku budoucích dalších prebend, platů a odměn. Tento druh korupce u nás bohužel doposud není trestný.
Jsem velice, převelice překvapen, že to policii a státní zastupitelství, které by měly po vynesení rozsudku Nejvyššího správního soudu ihned konat, ponechává v klidu. Ba dokonce to ponechává v klidu i takového mediálního harcovníka za nápravu poměrů, jakým je ministr vnitra John.
Zhnusenost a rozčarování Pak si ovšem kladu otázku, jak chce stát po občanech vyžadovat striktní dodržování zákonů, když tytéž zákony tak bezostyšně a beztrestně porušují sami vysocí činitelé státní správy. Nelze se pak ovšem pranic divit zhnusenosti a rozčarování veřejnosti z takových poměrů.
V tomto jasném případě jde přece zcela snadno a rychle dohledat, kdo konkrétně zákon porušil, a připravil tak nezákonně kraje o desítky milionů korun.